Čtenářské tipy na knihy pro děti
Pan Sova si hezky žije sám v domečku. Moc rád sedí v teple u krbu, popíjí slzičkový čaj, povídá si s měsícem, pozoruje svět kolem sebe a občas si vše vysvětlí zcela jinak než to je. A právě to je na knize z roku 1975 půvabné.
Arnold Lobel ji napsal i nezaměnitelně ilustroval.
Kolik prvňáčku ji asi četlo, když se učili číst?
Ruda je opice, konkrétně šimpanz. Vypadá to, že je naštvaný. Alespoň si to zvířata v jeho okolí myslí. Vše v Rudově výrazu a postavení těla tomu nasvědčuje. Je skrčený a zamračený tak, že mu obočí úplně zakrývá oči. Ruda se opravdu uvnitř necítí šťastný, ale zatvrzele všem tvrdí, že rozhodně není naštvaný!
Jak to s ním je moc hezky napsáno a nakresleno v této knížce.
Pokud máte kolem sebe nějaké malé či velké bručouny, doporučuji jim knížku koupit, přečíst, půjčit či dát.
Kolikrát jsme sami tvrdili, že rozhodně nejsme naštvaní a bylo tomu právě naopak…
Skvělá fantasy série začala dílem Dárce, ve kterém poznáme hlavního hrdinu Jonase. Ten se stane vyvoleným, příjemcem paměti. Druhý díl Hledání modré seznámí čtenáře s Kirou, talentovanou vyšívačkou obrazů. Třetí díl Posel v temném lese je o Mattym. Tetralogie končí velice zdařilým dílem Syn. V něm se všechny události propojí, a my se znovu setkáme s hrdiny příběhů.
„Produkt“ z umělé společnosti syn je tradičně odebrán. Avšak rodičkou Claire náhodným řízením osudu nebude tenhle vývoj situace nepovšimnut a rozjede následující události, které vás jistě při čtení strhnou. Její statečné putování a hledání syna i boj se zlem je mistrně Lois Lowryovou v závěrečném díle popsán.
Filmová adaptace první knihy je také skvělá, jukněte…
Dárce http://www.ctuctescteme.cz/darce/
Hledání modré http://www.ctuctescteme.cz/hledani-modre/
Posel v temném lese http://www.ctuctescteme.cz/posel-v-temnem-lese/
Kategorie young adults a doporučení od spřátelené knihovnice Edity z Pedagogické knihovny v Praze. Výsledkem je skvělé počtení. Mia je takzvaná problémová teenagerka. Kouří, pije, experimentuje s drogami, chová se promiskuitně, je agresivní a nerozumí si ani s tátou, ani s nevlastní mámou. Její vlastní maminka byla zavražděna, když byla ještě Mia malá. Taková nálož bohatě stačí na schéma čtivého příběhu s ponaučením. Mia se na příkaz rodiny dostává do internátní školy, která se nachází uprostřed lesů. Není to ten příběh o strašné instituci, naopak škola je kvalitní a dobře vedená. Dívky, které se v ní nacházejí, mají velkou šanci začít znovu.
Kdo z nás si někdy myslel, že je hrozný, ruku nahoru. Ale je to opravdu tak?
Autobiografická knížka Tillie Waldenové je o hledání a častém nenacházení se. Je výpovědí o jejím nelehkém dospívání, které se snažila smysluplně zaplnit krasobruslením. Vypráví o touze po přátelství, uvědomování si vlastní sexuality a s ní spojené orientace. Je však hlavně o hledání lásky. Mnohokrát jsem při jejím čtení měla dojem, že kdyby Tilly někdo obejmul, bylo by všechno lepší.
Líbí se mi, že autorka nenabízí odpověď na otázku, kdo byla, kdo je, i o čem přesně je její kniha. Je to křehký příběh.
Kdo v mladém věku netápal, nehledal sám sebe, a dokázal vyjít se svým já? Mládí není lehké období, jak se občas může zdát…
Klasika od skvělého autora Ernesta Hemingwaye, který se stal v roce 1953 za novelu Stařec a moře nositelem Pulitzerovy ceny a v roce 1954 majitelem Nobelovy ceny za literaturu, rozhodně stojí za přečtení.
Tento skvěle napsaný příběh vypráví o starém rybáři, který vyjíždí na moře. Stařec na širém moři bojuje o svůj velký úlovek. Neúprosní žraloci jej o něj postupně připravují. Rybář myslí na malého chlapce, kterého učil lovit.
Příběh je strhující, pesimistický i oplývající nadějí a není to protimluv. Tato literatura je doporučovaná k maturitní četbě a zaslouženě by měla být přečtena…
Eliška Jana Nováková se vám přiznává, že je zlodějka. Taky je to dobrá kámoška a pravá ruka paní učitelky. Jednoho dne neodolala tomu vzít z výstavky ve škole krásný zelený kámen. Když se přišlo na to, že kámen chybí, Eliška se bála přiznat. Krádež ji moc trápila. Ptala se doma, zda také příslušníci její rodiny někdy něco ukradli? Byla celkem překvapená, když zjistila, že třeba maminka jednou ukradla magnet, ale potom ho vrátila. A nejenom maminka kdysi něco vzala…
Co myslíte, jak by to měla dívenka s tou krádeží vyřešit? Poradíte jí…
Nádherná knížka, kterou jsem si po přečtení u nás v knihovně okamžitě spěchala koupit!
Jednoho dne přišel do knihovny lev. To nebyl problém, protože tím neporušoval výpůjční řád. Lvu se v knihovně moc líbilo a obzvlášť si oblíbil čtení pohádek. Vše bylo v pořádku do doby, než lev hlučně zařval, protože už neměla být čtena žádná pohádka. Paní Kábrtová, moudrá paní ředitelka však věděla, jak to se lvem udělat, aby knihovna fungovala jak má, i když lev občas ten zapeklitý řád porušil.
Kniha má strašně milý příběh a jeho vyznění pohladí každou duši. Taková krásná knížka by měla být nejenom ve všech knihovnách, ale i ve všech knihovničkách…
Třetí kniha z tetralogie Dárce od Lois Lowryové zavede čtenáře do vesnice za lesem, kde se lidé snaží žít v pravdě, lásce a spokojenosti. Na to dohlíží Jonas, tak zvaný Vůdce. Příběhem nás bude provázet chlapec Matty, který žije u slepého Jasnovidce. Kniha navazuje jak na první díl Dárce, tak na druhý díl Hledání modré, kde se také setkáme s jasnovidcovou dcerou Kirrou. V ideálním světě za lesem mají všichni všeho dostatek. Ale je možné také handlovat, a tak získávat i nepotřebné věci, které vedou k závisti. To není dobré a začne se to šířit jako nějaká nemoc. Les začíná být čím dál víc nepřátelský. Jediný, kdo ho dokáže v bezpečí projít je Matty. Vesnice se mění a již nechce přijímat nově příchozí utečence z jiných nehostinných míst. Matty se bude muset vydat na cestu, aby informoval o zavření vesnice a naposledy prošel temný les…
Dárce http://www.ctuctescteme.cz/darce/
Hledání modré http://www.ctuctescteme.cz/hledani-modre/
Toník má voskovky a má s nimi starosti. Voskovky mu píší dopisy, ve kterých si stěžují. Červená nechce pořád kreslit hasiče, fialová draky, béžovou štve, že ji považují za hnědou, šedá nechce malovat slony, bílá má připomínky k papíru, černá na obrysy, zelená je naštěstí optimistická, žlutá si stěžuje na oranžovou, oranžová na žlutou, modrá je unavená, růžová je nevyužitá, tělovka je oloupaná… Jak to je ten Toník vyřeší…