Ženy, co se nedaly

Další z řady naučných knih o 25 pozoruhodných českých osobnostech, tentokrát o ženách. Autorka zvolila podle jejího mínění jedinečné ženy. Některé jsou hodně známé, jiné méně. Za ženy po boku vládců vybrala Anežku Přemyslovnu a Olgu Havlovou. Za spisovatelky a básnířky, novinářky a filozofky Boženu Němcovou, Karolinu Světlou, Milenu Jesenskou, Janu Krejcarovou-Černou a Anna Pammrovou. Z političek, lékařek, skautek, profesorek a vedkyň Fratišku Plamínkovou, Annu Honzákovou, Miladu Horákovou, Dagmar Skálovou, Růženu Vackovou a Adélu Kochanovskou. Z umělkyň v divadle a hudbě Hanu Kvapilovou, Emu Destinovou, Ninu Jirsíkovou a Vítězslavu Kaprálovou. Ze šlechtičen to je Sidonie Nádherná, z malířek Zdenka Braunerová, Toyen a sestry Jitka a Květa Válovy. Filmařky zastupuje Věra Chytilová a Ester Krumbachová a sportovkyně Věra Čáslavská.
O těchto inspirativních ženách se v knize dozvíte zajímavé informace.
Moje oblíbenkyně jsou Olga, Božena, Karolina, Milena, Anna, Zdenka, Toyen a Věra. Které jsou ty vaše?

Jana Šmejkalová

Apolenka z modrotisku

Překrásná knížka pro děti od Romany Košutkové je o tradičním řemesle, kterým je barvení látek modrotiskem. Do hluboké kypy se dává modré indigo, což je přírodní barvivo. Musí se dobře míchat, aby na barvené látce nebyly skvrny. Popem se látka potiskuje. Pop je směs vody, hlinky, arabské gumy a dalších přísad. Vzory se na látku tisknou dřevěnými formami. Pak se látka několikrát ponoří do barvicí lázně. Následně se musí několikrát vyprat, naškrobit a mandlovat. Modrotiskové látky jsou krásné, mají půvabné, tradičně bílé vzory.
Kniha o Apolence je o dvojici starých manželů, kteří nemají vlastní potomky. Moc by si přáli, někomu předat tradici barvení látek a šití oděvů. Jejich prosby jsou vyslyšeny, a tak jednoho dne najdou v lese malou panenku. Babička ji vezme domů, postará se o ni, a z panenky se stane dívka Apolenka. Ta babičce i dědečkovi s láskou pomáhá a celou tradici převezme.
Knížka je půvabně ilustrovaná Veronikou Vlkovou a Janem Šrámkem. Napsaná je pomocí genetické metody, což je pouze velkými písmeny.
Krásný počin. A netřeba příliš zdůrazňovat, že po přečtení já i dcera nutně potřebujeme modrotiskovou sukni…

Jana Šmejkalová

Pravidla skutečných ninjů

Petře Štarkové se povedlo vyprávět čtivou formou příběh čtvrté třídy, která prožívá příchod nového spolužáka. Je jím nemluvný, agresivní chlapec Ivoš. Příběh vypráví různé postavy a ten Ivošův, nám odkrývá jeho nelehké domácí zázemí. Chlapce má v péči skvělá sociální pracovnice Lenka, která mu vysvětluje principy chování na knize o ninjích. Tím získá Ivošovu pozornost, a podle dítěti srozumitelných pravidel se jim společně daří zlepšovat jeho život. I třídní kolektiv pochopí, že chování jednotlivce může mít a vždy má svoje pozadí.
Moment, kdy Ivoš napraví jednou lotrovinu, mi nekompromisně vehnal slzy do očí.
Kniha je skvěle napsaná i ilustrovaná Viktorem Svobodou. Vřele ji doporučuji k přečtení.

Jana Šmejkalová

Pírko

Uprostřed vysokých hor se rozprostírá podivná krajina. Na šedé, neveselé městečko dohlíží vojsko a zlý a bohatý vládce Šedomur. Jednoho dne do kraje přiletí nádherný pestrobarevný pták. Lidé a hlavně děti jsou živočichem uneseni. Šedomur ho se svým vojskem zlostně vyžene. Na dlažbě zůstane jedno barevné peříčko. Děti se rozhodnou jednat a změnit stávající smutný řád města.
Kniha je krásně ilustrovaná, ale příběh trochu pokulhává v konečném rozuzlení.
Barvy potřebujeme všichni…

Jana Šmejkalová

Kráva Říčanová

Tereza Říčanová je malířka. Její výtvarné pojetí mě něčím dráždí, je neuspořádané, ale vystihuje sdělované a dětem se líbí. Tato kniha je jejím osobním příběhem, životem. Seznámí nás s tím, jak nechtěla přidávat další plasty na strašnou hromadu odpadků, a tak se rozhodla chovat krávu a dělat si svoje jogurty, tvaroh, máslo, sýry a jiné zdravé dobroty. Čtenáře seznámí s tím, jak péče o krávu probíhá, kolik je to práce, jak je namáhavá, i jak může těšit. Kráva co mléko dává, se jmenuje Málinka. Příběh života šťastného zvířete se vám jistě bude líbit a je poučný, protože za každou potravinou je příběh. Máte rádi mléko?

Jana Šmejkalová

Safíroví ledňáčci a Glutaman

Safíroví ledňáčci jsou neohrožená parta dětí. Každý člen vlastní unikátní nůž, který má safírově modrou rukojeť, která představuje tělo a hlavičku ledňáčka. Vojta Kolanda je šesťák a zakladatel party, dalším kamarádem je poněkud obtloustlý vynálezce Denis Ovesný a třetí osobou je rychlý a mrštný Loan Bach. Příběh nás seznámí ještě s růstem malou a bystrou Justýnkou a jejím chytrým bratrem Kajetánem. Všechny děti se společně vydají za neskutečným dobrodružstvím, kterým bude pátrání po geniálním a šíleném vědci a podnikateli Glutamanovi. Autor Bogdan Trojak vás v knize provede Prahou, Holešovickou tržnicí a seznámí vás s rotundami i tajemnou horou Říp. Dobrodružný příběh je moc hezky vymyšlen a hodí se do dnešní konzumní doby. Kniha obdržela v roce 2021 cenu Magnesia litera. Kdo má rád knihy plné fantazie a děje, který čtenáře vtáhne a nepustí, ať sáhne právě po téhle čtivé a krásně ilustrované knize…

Jana Šmejkalová

Romeo, Julie a tma

Příběh se odehrává v období druhé světové války v čase heydrichiády, což je těžké období během okupování českého území německými nacisty a období atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V novele od Jana Otčenáška se rozvíjí milostný vztah mezi židovskou dívkou Ester a studentem Pavlem. Ester se chystá na transport do koncentračního tábora a Pavel se rozhodne k odvážnému činu ji u sebe schovat. Stejně jako Shakespearův příběh stejnojmenných milostných hrdinů, je i tento válečný příběh tragický. Křehký příběh stojí rozhodně za přečtení…

Jana Šmejkalová

Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy

Karel Čapek je znám všem druhostupňovým žákům a žačkám a všem středoškolákům a vysokoškolákům. Tato jeho povídková kniha je vypravěčským skvostem a stojí za přečtení. Příběhy mají detektivní zápletky. Mistrně přibližují čtenářům starou Prahu, prvorepublikový čas, lidské osudy a povahy. Náměty jsou originální a vtipné. Čapkova genialita stojí za povšimnutí, a to zdaleka nejen proto, že se o něm učí ve škole. Tak šup, šup, jdeme číst…

Jana Šmejkalová

Povídky malostranské

Klasická četba od mého dalšího oblíbeného spisovatele Jana Nerudy snad pobaví i čtenáře 21. století. Sbírka třinácti povídek nás zavede na Malou Stranu do poloviny 19. století. Je v nich popisován běžný život té doby. Vyprávění je mistrně vystavěno, že nás v představách přenese velmi věrně, a dobové obrazy se nám budou míhat před očima. Neruda v povídkách vzpomíná na své dětství a dospívání strávené v Praze, kde poznáme prosté lidi i maloměšťáky.
Ráda se chodím projít jak na Malou Stranu, tak i na Vyšehradský hřbitov, kde je Jan Neruda pochován, a při každé návštěvě jeho hrob navštívím…

Jana Šmejkalová

Ostře sledované vlaky

Spisovatel Bohumil Hrabal je jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů. Jeho pohled na krásy a dojemnost světa souzní i s mým lidským nastavením.
Děj této knihy napsané v roce 1965, se odehrává za druhé světové války na malé železniční stanici. Hlavní hrdina, mladík Miloš Hrma je čerstvým zaměstnancem drah. Miloš se zamilovává a prožívá mladické strasti. Projevy osob jsou občas groteskní, fatální i tragické.
Kniha byla v roce 1966 zfilmována mým opět jedním z nejoblíbenějších režisérů Jiřím Menclem a obě zpodobnění příběhu jsou bezchybné.
V tomto případě se mi líbí jak knížka, jak filmové zpracování.
Hned mám chuť se znovu začíst a následně podívat na film…

Jana Šmejkalová