Kabrňáci jsou podle autorky taková zvířata, která jsou něčím výjimečná. Bez včel medonosných by nám chyběli hlavní opylovači rostlin. Indický běžec je skvělý likvidátor plzáků. Lama vikuňa má údajně nejkvalitnější vlnu na světě. Slunéčko sedmitečné úspěšně bojuje proti mšicím škůdcům. Medozvěstka křiklavá je prospěšná sběračům medu. Velbloud jednohrbý je užitečným pomocníkem v hospodářství. Pavoučí nefila kyjonová je schopna vytvořit extra pevná vlákna. Strakapoud velký zdatně likviduje a redukuje dřevokazný hmyz. Vlk obecný je vynikající lovec, který uchovává rovnováhu v přírodě. Medvíďátko dlouhodrápé je neuvěřitelně odolné a přežije v opravdu nehostinných podmínkách. Ježek západní likviduje škodlivý hmyz a plže. Kůň domácí je obětavým a všestranným pomocníkem. Bourec morušový je důležitým článkem při výrobě hedvábí. Delfín skákavý je přátelský a vysoce inteligentní. Ďábel medvědovitý udržuje rovnováhu v přírodě jako lovec a požírač mršin. A poslední v knize zmíněnou je žížala kalifornská, která je obrovsky výkonná při zpracování rostlinného odpadu.
Zaujalo vás něco, v této autorkou oceněné říše zvířat?
Kapka Ája
Paní spisovatelka Alena Mornštajnová je skvělou a čtenou autorkou knih pro dospělé. A začala psát i pro děti, což je moc dobře. Kniha o Kapce Áje je o koloběhu vody v přírodě, bez které by neexistoval život. Kapky z příběhu žijí v Nebeském rybníku. Ája je ještě celkem malá kapička, ale už začala chodit do školy. Tam se učí mnoho zajímavého. Jak se proměňovat v páru, led či jinovatku. Co to je horské oko, horký pramen, jezero či ledovec. Jak se dělá duha, co se s vodou děje v čističce, co to je vodojem a kanalizace, jak vzniká rosa, bouřka či kroupy. Kapka Ája má několik skvělých kamarádek, ale nejvíc jí dává zabrat spolužačka Dája. Ta občas podvádí, lže a chová se povětšinou špatně. Zdalipak se právě tyhle dvě kapičky sblíží a co spolu prožijí, najdete na stránkách této čtivé a krásně Galinou Miklínovou ilustrované knihy.
Máte rádi bouřku, déšť, mrholení anebo třeba rosu?
Hravocesta
Tereza Vostradovská napsala a ilustrovala krásnou knížku pro děti Hravouka. Dalším povedeným dílem je knížka Hravocesta. Opět se v ní setkáme s myškou, která žije v noře pod zemí. Jednoho dne jí přijde dopis od tetiček a myška se za nimi vydá na výlet. Kniha je opět kreslená tak, že vidíme průřezy do půdy a krajiny. Děti tak mohou pozorovat, jak v zemi žijí larvy a brouci, myška či třeba křečci. Na ilustracích pak mohou poznávat nejrůznější zvířata a rostliny. Myška si na cestu zabalí potřebné vybavení jakým je mapa a kompas. Poznává svoje okolí, zjistí jak různá zvířata zimují, jak se dá pozorovat počasí, jak se stěhují ptáci do teplých krajů, naučí se poznávat stopy zvířat, vyrobí si z kůry lodičku a vybaví si krabičku poslední záchrany, která je na cesty potřebná. Myška si také vyrobí svíčku z včelího vosku, bude pozorovat a poznávat hvězdy a souhvězdí, zkusí si filtrovat vodu i uvařit čaj ze sušených bylin. Takový výborný čaj přinese darem i tetičkám. Ke konci knihy si ještě děti mohou zahrát hru. Stačí jim k tomu kostka a nějaké přírodniny.
Jaká jsou vaše oblíbená zvířata, rostliny a stromy? Moje jsou medvěd, pes, havran, tulipány, sedmikrásky, kopretiny a bříza. A jestlipak to čte někdo, kdo má moc rád lišky?
Dědeček v růžových kalhotách
Dědeček je na první pohled morous. Ke svému okolí se chová podivně. Nedovolí vypustit použitou vodu z vany, ale vodu používá ke splachování záchodu. Opakovaně používá igelitové sáčky, i když jsou už špinavé. Přednostně dojídá skoro prošlé potraviny. Nosí i ošklivé staré oblečení, aby se zbytečně nevyhodilo. To, že se děděček chová ekologicky je jasné a fajn. Co už tak moc skvělé není, je to, že to svému okolí moc nevysvětluje, nekomunikuje, a to že je v jádru hodný, všem tají. Bylo mi ho celou dobu líto. Naštěstí se narodí vnouček a knížka může spět k relativně šťastnému konci.
Přemýšlet o ekologii, chovat se šetrně je skvělé, záslužné a nutné.
Kam putuje voda?
Cesta začíná ve vysokých horách. V nich se voda promění v mracích ve sněhové vločky. Ty se pak snášejí k zemi. Když sníh roztaje, stane se z něj zase voda. Voda teče v potůčcích, řekách. Voda se také vsakuje do země. U vody žije velké množství zvířat, které mají děti možnost v knížce poznat. Řeky se vlévají do veletoku, ten do moře. Voda proudí stále, nebo zmrzne, nebo se vypaří, a vrátí se zpátky na oblohu.
Kniha je autorkou krásně ilustrovaná. Okénkové průřezy děti také pobaví.
Už víte, jak to s vodou chodí?
Mokrozem – Suchozem: dva velké příběhy z jednoho světa
Oboustranná knížka spojuje dva příběhy dětí. Na jedné straně žije chlapec Lamar se slepičkou Dolores. V jeho části země stále prší, je vlhko k uzoufání. Počasí je tam nehostinné, až je to k nežití. V jiné části země žije dívka Neneh s fenkem Farúkem. V jejich části země je takové sucho, že je to uzoufání. Počasí je tam nehostinné, až je to k nežití. Obě děti se vypraví na cestu, na které se jednoho hezkého dne potkají.
Kniha čtenáře možná inspiruje a donutí k zamyšlení o klimatu země. Ilustrace vytvořili dva ilustrátoři a kniha přesto působí jednotně a dává dohromady krásný a čtivý celek. Zamýšleli jste se v posledních letech o ekologii, počasí a podmínkách k životu?
Kráva Říčanová
Tereza Říčanová je malířka. Její výtvarné pojetí mě něčím dráždí, je neuspořádané, ale vystihuje sdělované a dětem se líbí. Tato kniha je jejím osobním příběhem, životem. Seznámí nás s tím, jak nechtěla přidávat další plasty na strašnou hromadu odpadků, a tak se rozhodla chovat krávu a dělat si svoje jogurty, tvaroh, máslo, sýry a jiné zdravé dobroty. Čtenáře seznámí s tím, jak péče o krávu probíhá, kolik je to práce, jak je namáhavá, i jak může těšit. Kráva co mléko dává, se jmenuje Málinka. Příběh života šťastného zvířete se vám jistě bude líbit a je poučný, protože za každou potravinou je příběh. Máte rádi mléko?
Cikáda
Australský autor Shaun Tan je mým oblíbeným autorem knih a ilustrátorem. Jeho knihy mají velkou poetiku a jsou svým výtvarným pojetím uměleckým dílem.
Celostránkové ilustrace doprovází krátký text, který nás seznámí s cikádou. Ta či ten pracuje ve vysoké budově jako úředník. Nedělá chyby, nemívá volno, nebývá povýšen. Nikdo z lidí ho nemá rád, nikdo mu nikdy nepoděkuje… Cikáda pracuje již dlouhých sedmnáct let. Je načase jít nahoru na budovu a …
Příběh je smutný s dobrým koncem. Až mě z něho mrazí…
Muž, který sázel stromy
Kniha je o neobyčejném charakteru člověka. Příběh se odehrává v Provence. Vypravěč je poutníkem. Hledá vodu, všude je sucho a vyprahlo. V dálce jde vidět postavu pastýře se třiceti ovcemi. Pastýř bydlí v uklizeném kamenném domě. Každý den vyndá na stůl hrst posbíraných žaludů a vybere ty nejhezčí a namočí je do vody. Pomocí dlouhé hole pak sází duby. Už tři roky, uloží do země každý den 100 žaludů. Pastýř Elzéard Bouffier moudře usoudil, že kraj chřadne pro nedostatek stromů a protože neměl žádnou jinou důležitou práci, rozhodl se, že tu situaci napraví. A tak to dělá mnoho let, každý den, až vyroste překrásný rozlehlý les.
Příběh má hluboké poselství a v kombinaci nádherných ilustrací Pavla Čecha je krásnou knihou. Moci tak spočinout v dubovém lese…
Zero waste pro děti
Tato naučná knížka děti naučí ještě lépe třídit odpad, uvažovat o životním prostředí, chovat se k planetě uvážlivě, neplýtvat a má pro čtenáře i 32 výzev. Děti si budou moct vytvořit vlastní kompost, recyklovaný papír, osvěžovač, recyklovat oblečení, vyrobit si lepidlo z mouky, vlastní deodorant nebo zubní pastu, utkat japonskou houbu tawaši, balit dárky do textilu, uplést náramek, zorganizovat bazárek, využívat zbytky potravin, vyrobit si kopřivové pesto, perlivou limonádu, pít vodu z kohoutku, sbírat odpadky a každý den pomáhat přírodě.
Čtenáři se dozví jak je důležité „být“ místo „mít“!