Dva životy pana Perla

Kniha od talentovaného francouzského spisovatele Timothée de Fombelleho je komplikovaným vyprávěním o míjení se. Je však také o láce. O obtížích životů postav žijících v našem známém reálném světě, i těch ze světa pohádkového. Je o tom, jak je tenká hranice mezi těmito světy, a jak je snadné v životě zabloudit. Důležitá však bývá cesta a její hledání. Mnohokrát je v knize provoněná vůní vody a také sladkého žužu.
Jestlipak nestál jeden letmý pohled za to dlouhé odcizení…

Jana Šmejkalová

Ani za nic

Paskalína je netopýří holčička, která má jít poprvé do školky. A jak to u děcek bývá zvykem, nikam se jí jít nechce. Vzteká se, křičí a vzdoruje. Ten křik je tak hrozný, že se Paskalíniny rodiče úplně smrsknou. To dívence pro tu chvíli přijde velmi vhod a rodiče si do školky vezme sebou. Jaké to ve školce bude, si přečtěte v této knížce, která je autorkou krásně ilustrovaná.
Pamatuje se, jaké to bylo u vás, když jste šli poprvé do školky? Já ano, a strašně jsem plakala, bála jsem se a první den zaraženě seděla u stolečku a malovala si fixkami na nehty. 🙂

Jana Šmejkalová

Malý slon Pomelon

Pomelon je absurdně malý růžový slon, který je tak malý, že se vejde pod pampelišku. Je to pohádková bytost. A má problém. Tím je jeho velice dlouhý chobot, který ho stále přivádí do nesnází. Pomelon vymýšlí, jak s chobotem zacházet, aby byl jeho život jednodušší, ale popravdě se mu to moc nedaří. Přesto má v životě spoustu radostí.
Kniha je vtipně ilustrovaná Benjaminem Chaudem a příběh o třech kapitolách vymyslela francouzská autorka Ramona Bădescu.
Umíte také přijmout sami sebe i s vašimi zvláštnostmi?

Jana Šmejkalová

Pompon má starosti

Další kniha o roztomilé medvědí rodince nás zavede do lesa, kde táta medvěd a máma medvědice uklízí dům a chystají ho na zimní spánek. Medvídek Pompon s malým bráškou Bonbónkem se pořád rodičům pletou pod nohama, a tak dostanou za úkol si jít hrát. Je vám jistě jasné, že z toho bude pořádná lotrovina. Bonbónek se do hraní s barvou vrhne tak zhurta, že pomaluje skoro celý les včetně na tajících krách přistěhovavší se bílé zimní medvědy. Ilustrace autora jsou krásné, příběh vtipný. Snad jen ten formát knihy je příliš velký a do standardně velké knihovny se na výšku opravdu nevejde. 🙂
Jestlipak jste medvědí brášky našli na každé ilustrované dvojstraně?

Pompon se nudí

Jana Šmejkalová

Můj život Cuketky

Tato kniha mě od první věty naprosto okouzlila, zaujala a pohltila. Ta věta je o tom, že malý chlapec, kterému se říká Cuketka, chce kvůli mamince zabít nebe. Máma mu říká, že nebe je tak velké, aby jim připomnělo, že lidé žijící pod ním, si nemůžou vyskakovat. Je to alkoholička, která žije se svým devítiletým zanedbaným a občas bitým synem. Jednoho smolného dne se stane fatální nehoda, kdy Cuketka svoji matku zastřelí. Následně se dostane do dětského domova Les Fontaines. Po nehodě se chlapce ujme empatický policajt Raymond, který ho nejenom dopraví do domova, ale udržuje s ním i následný kontakt. V dětském domově to bude pro Cuketku požehnáním. Potká tam děti, které si každé nese svůj šrám na duši. Jejich příběhy jsou tak dojemné, že mi čtení knihy opakovaně vhánělo slzy do očí. Všem dětem jsem držela palce, aby svoje osudy měly v rámci možností šťastné. Tato bravurně napsaná kniha francouzským autorem Gillesem Parisem mě opravdu zasáhla a zůstane navždy v mé paměti a v mém srdci.
Dokonce jsem při jejím čtení zatoužila pracovat v dětském domově a dětem tak moct jejich životy zpříjemnit.
Cuketko, přeji ti lásku, nebe plné lásky…

Jana Šmejkalová

Gloria

Gloria je vlaštovka. Vlaštovky nad svým sebeurčením bežně nepřemýšlejí. Ví, kam mají ve kterém ročním období letět, a to jim stačí. Dlouhý let do teplých krajů je těší. Gloria to měla také tak, než jednoho dne neodolala krásnému kostelnímu oknu, do kterého vletěla a zranila se. Zachránil ji chlapec, který měl jen jednu ruku. Po svém uzdravení Gloria cítí neodolatelnou touhu letět opačným směrem. Již ne do teplých krajin, ale padoxně vstříc chladu. Neví proč, a po svém novém sebeurčení nepátrá, realizuje ho. Ve Francii žije velmi osamělý muž, který již téměř sto dní s nikým nepromluvil. Stejně jako vlaštovka nepátrá po svém údělu. Vím, že vás napadá, jak příběh propojit a přesto věřím, že vás talentovaný spisovatel Timotheé de Fombelle překvapí. Kniha má mrazivě dojemné poselství a je z těch, které v závěru vhání překrásné slzy do očí…

Jana Šmejkalová

Pompon se nudí

Vtipně ilustrovaná knížka, která zaujme od prvního obrázku. Na něm leží táta medvěd, dle autora hloubá, nám je však jasné, že spí. Máma medvědice chroupe šišku a patrně se pěkně cpe. Malý medvídek Bonbónek spinká a kupodivu nezlobí. Zato brácha Pompon se strašlivě nudí. Jeho načuřený výraz o tom na kresbě vypovídá opravdu vtipným způsobem. No a Pompon se rozhodne nudnou rodinu a nudný les opustit a zkusit žít jako kluk v domě. Pointa se autorovi povedla.
A nezapomeňte se podívat jak autor a ilustrátor Benjamin Chaud zpodobnil tátu medvěda na předposlední stránce knihy… 🙂

Pompon má starosti

Jana Šmejkalová

Petr a Lucie

Milostný příběh dvou mladých lidí Petra a Lucie se odehrává na jaře roku 1918 ve Francii, v Paříži. Mladá zamilovaná dvojice žije v době nelítostné první světové války. Kniha je tragická a myslím, že zůstane po přečtení natrvalo v paměti. Autor klasické literatury Romain Rolland tento krátký příběh dramatizoval tak, že jeho finále budete prožívat a donutí k zamyšlení. A věřím, že kniha dobře obstojí i jako školní povinná četba.
Jaká láska byla, či je ta vaše životní?

Jana Šmejkalová

Já nejsem tvoje maminka

Na stromě v lese žije poklidným životem veverka Otto. Jednoho rána objeví přede dveřmi podivnou kouli. Je v ní malé, bílé, chlupaté stvoření, které veverčákovi paradoxně říká mami. Otto se podivného tvora ujme. Stále víc k sobě přináleží, ale veverčák nevzdává ani hledání opravdové maminky Pípálka, jak rychle rostoucímu chlupáčovi začne říkat.
Příběh je poněkud zvláštní tím, že nemá rozuzlení vlastně dvou hlavních témat, ale má jiné poslání, a to jistě čtenáři najdou a pochopí. Není důležité, kdo je čí, důležitá je láska…

Jana Šmejkalová

Moje první encyklopedie Larousse

Tuhle knížku jsem věnovala své dceři, když jí bylo šest let. Má kategorie rozdělené do částí tělo, město, dopravní prostředky, příroda, čas, zvířata, rostliny, naše planeta a vesmír. Děti v ní najdou srozumitelně vysvětlené encyklopedické pojmy, které je zajímají. Tato francouzská kniha je hezky ilustrovaná a schémata vysvětlující jednotlivé pojmy jsou lákavě zpodobněny. Mám podobné knihy stále moc ráda a Larousse jich vydal ještě mnohem víc. Jaký pojem vás zajímá? Já se teď začetla do rubriky Sláva umělců! A ta moje tehdy šestiletá dcera je dnes sedmnáctiletá a umění studuje. Tak sláva uměleckým duším…

Jana Šmejkalová