Spisovatel a publicista Marek Toman napsal scénáře k pěti příběhům v knížce Odsunuté děti. Publicista a dokumentarista Jan Blažek pořídil rozhovory s německými pamětníky odsunu a ke knize napsal doprovodné texty. Oslovení ilustrátoři Jakub Bachorík, Magdalena Rutová, Stanislav Setinský, Františka Loubat – Lachmanová a Jindřich Janíček jednotlivé životopisné příběhy komiksově zpracovali. Tématem je konec druhé světové války a následný odsun Němců. V každém příběhu se vracíme do dětství a pocitů pamětníků odsunu z Československa. Příběhy jsou neradostné, ukazují na bolestnou kapitolu z dějin. Je dobře, že byly zpracovány, protože by se na podobné zlo nemělo zapomínat.
Vyprávění je děsivé i v dnešní době, kdy se válčí na Ukrajině…
Nicky a Věra
Mezinárodně uznávaný autor knih pro děti Petr Sís nakreslil a popsal příběh Nicholase Wintona. To byl britský filantrop (filantropie – láska k člověku a dobročinnost) a organizátor velké záchranné akce převážně židovských dětí z Čech do Anglie. Wintonovi a jeho spolupracovníkům se podařilo v roce 1939 vypravit celkem osm vlaků a zachránit životy 669 dětem. Kreslený příběh nás seznámí nejenom s Nickym, ale i dívkou Věrou, která jedním z vlaků odjela. Nicky vedl po válce poklidný život, pomohl otevřít školu, oženil se, založil domov pro staré lidi a o dětech z Prahy nikomu neřekl. Když mu bylo skoro osmdesát, jeho žena na půdě našla staré záznamy. Domluvila velmi emotivní a dojemné setkání svého skromného muže a zachráněných dětí, toho času již dospělých. Nicolas Winton se dožil požehnaných 106 let.
Jeho příběh mi pokaždé vhání slzy do očí. Jsem ráda, že byla tato krásná knížka nakreslena a napsána.
Bravo pane Sísi!
Ostře sledované vlaky
Spisovatel Bohumil Hrabal je jedním z mých nejoblíbenějších spisovatelů. Jeho pohled na krásy a dojemnost světa souzní i s mým lidským nastavením.
Děj této knihy napsané v roce 1965, se odehrává za druhé světové války na malé železniční stanici. Hlavní hrdina, mladík Miloš Hrma je čerstvým zaměstnancem drah. Miloš se zamilovává a prožívá mladické strasti. Projevy osob jsou občas groteskní, fatální i tragické.
Kniha byla v roce 1966 zfilmována mým opět jedním z nejoblíbenějších režisérů Jiřím Menclem a obě zpodobnění příběhu jsou bezchybné.
V tomto případě se mi líbí jak knížka, jak filmové zpracování.
Hned mám chuť se znovu začíst a následně podívat na film…