Aport, Fousku!

Páníček Láďa rád venčí svého psa Fouska. Hází mu aport, tedy klacíček. Pejsek je pěkný nezbeda a místo klacku přináší jiné předměty. Až jednou zadaný úkol splní a ne jen tak ledajak. Páníček bude mít z „aportu“ velikou radost. 🙂
Leporelová knížka od spisovatelky Ester Staré je napsaná formou hezkých rýmovaček. Ilustrátor Milan Starý je jako vždy doplnil úžasnými kresbami.
Fousku, aport!

Jana Šmejkalová

Já, štěně

Štěně se narodí a už čmuchá a zvědavě pozoruje svět. Musí se toho hodně naučit. Chodit po všech čtyřech, štěkat, poslouchat i rozumět povelům svého pána. Štěně třeba zjistí, jak moc protivné mu jsou kočky. Když psovi kočka ukradne aportovanou hračku myšky, tak na ni pokřikuje: raf, raf, raf, natrhnu ti gaťata, ať jsi kočko, nahatá. Haf, haf, haf, teď si gatě sprav. Ale hned po téhle nepříjemné události se v parku seznámí s moc prima klukem, který se stane jeho pánem a vymyslí mu skvělé a výstižné jméno.
Pokud vás příběh zajímá, není nic snadnějšího, než si půvabně napsanou a ilustrovanou knihu přečíst.
Kdo jako malý chtěl mít svého pejska? Já ano a měla jsem pudlíka Báru.

Jana Šmejkalová

Nerozluční přátelé

V údolí pod rozložitým dubem žije králičí rodinka a nahoře v koruně stromu rodinka soví. Ve stejný čas se narodí králíček a sovička. On je vzhůru přes den, ona v noci. Oba pozorují svět a jsou jím fascinováni a nadšeni. Rodiče si všimnou, že králíček naklání hlavu úplně stejně jako sovička a sovička hopká zase úplně stejně jako králíček, ačkoli se ti dva zatím nikdy nepotkali. To se ale změní a ti dva si porozumí a stanou se z nich kamarádi. Bohužel jim v častějším potkávání se brání odlišný čas, kdy jsou vzhůru. Jak to vymyslí, aby jejich přátelství mohlo ještě více rozkvést, si přečtěte v této půvabně ilustrované knize Przemysławem Wechteroviczem. Pozorujete rádi svůj stín?

Jana Šmejkalová

Zvířat plná kniha

V knize o zvířatech autorky Nicoly Davies, přeložené Robinem Králem a ilustrované Petrem Horáčkem děti poznají mnoho zvířat. Překrásné ilustrace jsou doplněny básnickými texty. Kniha je rozdělena do částí velcí a malí, barvy a tvary, zvířecí domov, mláďata a zvířata v akci. Děti se například dozví, že savci dýchají vzduch a rodí živá mláďata. Ptáci kladou vajíčka. Obojživelníci dýchají vodu i vzduch. Pavouci mají osm nohou, korýši deset a hmyz má nohou šest. Kniha je zajímavostí ze světa zvířat plná. Někomu se nejvíc líbí plejtvák obrovský a někdo má třeba zase rád maličkého kolibříka. Já mám ráda slony, vlky, medvědy a sovy. Které zvíře namalované ilustrátorem Horáčkem se nejvíce líbí vám?

Jana Šmejkalová

Pompon má starosti

Další kniha o roztomilé medvědí rodince nás zavede do lesa, kde táta medvěd a máma medvědice uklízí dům a chystají ho na zimní spánek. Medvídek Pompon s malým bráškou Bonbónkem se pořád rodičům pletou pod nohama, a tak dostanou za úkol si jít hrát. Je vám jistě jasné, že z toho bude pořádná lotrovina. Bonbónek se do hraní s barvou vrhne tak zhurta, že pomaluje skoro celý les včetně na tajících krách přistěhovavší se bílé zimní medvědy. Ilustrace autora jsou krásné, příběh vtipný. Snad jen ten formát knihy je příliš velký a do standardně velké knihovny se na výšku opravdu nevejde. 🙂
Jestlipak jste medvědí brášky našli na každé ilustrované dvojstraně?

Pompon se nudí

Jana Šmejkalová

Úsměv pro žabku

Překrásně a roztomile ilustrovaná knížka pro nejmladší čtenáře je o malé žabičce. Ta sedí na leknínovém listu na hladině jezera a je moc smutná. Nic ji nedokáže rozveselit ani potěšit. Maminka žabičky prodává na trhu, když si najednou uvědomí, že se její malé dcerce, která se nachází jinde, něco stalo. Usměje se jak nejliběji a nejláskyplněji dovede, a protože nemůže z práce odejít, tak požádá o předání úsměvu Bobra. Ten úkol rád přijme, ale cestou mu do toho takzvaně něco vleze, a tak úsměv pošle dál po Vydře. Zápletka se opakuje a čtenáři se seznámí se Strakapoudem, Lištičkou, Psem, Medvědicí a Kachnou. Takový krásný úsměv poslaný od maminky potěší každé dítko…

Jana Šmejkalová

Kuřátko a obilí

Půvabná knížka napsaná Františkem Hrubínem a ilustrovaná Zdeňkem Milerem je vzpomínkou na mé dětství. Nedávno jsem ji našla v knihovně ve staré a malebné chalupě na Šumavě. Příběhem provází kuřátko, které se malinko ztratí. Hledá svoji mámu kvočnu a sourozence, kuřátka. Putuje poli a seznamuje se s osazenými plodinami jako je obilí, které je vysoké, oves, který je bílý a ječmen, který má vousy. Kuřátko se ptá na maminku i pšenice, ale ta o ní nic neví. Žitné pole je už sklizené, ale přesto mu na něm vítr dobře poradí.

Jak to bylo, pohádko?
Zabloudilo kuřátko
za zahradou mezi poli
pípá, pípá, nožky bolí…

Jana Šmejkalová

Pan Jezevec a paní Liška, První setkání

První díl knih z lesa, ve kterém se seznámí ovdovělý pan Jezevec, který má dva rozpustilé kluky a jednu malou holčičku s paní Liškou, která má liščí holku. Lišky přijdou kvůli lovcům o domov. Pan Jezevec jim nabídne přístřeší. A mezi dospělými zvířátky se začne rodit náklonnost. Mezi malými zvířátky naopak. Rozhodnou se, že musí nepřirozenému soužití jezevců a lišek zabránit.
Jestli se jim to povede, zjistíte v této krásně ilustrované knížce, která je vyprávěna formou komiksu.
Pomáhat si v nesnázích je šlechetné a potřebné…

Jana Šmejkalová

Kamarád pro medvěda

Ano, medvěd je moje nejoblíbenější zvíře, autor a ilustrátor Petr Horáček je jedním z mých nejoblíbenějších ilustrátorů a přátelství je hned po lásce ta nejbáječnější záležitost na světě. Takže kniha o přátelství dvou medvědů nakreslená a napsaná právě panem Horáčkem musela moje srdce nadchnout.
Naprosto úchvatné ilustrace medvědů a přírody jsou doplněny krátkým textem. Černý medvěd je sám. Hledá kamaráda. Neví, kde ho hledat. Hnědý medvěd je sám. Hledá kamaráda. Neví, kde ho hledat. Potkají se. Začnou hledat spolu. V jednoduchosti je síla. Jistě jste tuto větu již slyšeli. A ano, je to tak prosté, geniálně jednoduché.
Jestlipak to čteš, můj největší příteli?

Jana Šmejkalová

Jak se lemur odnaučil šťourat v nose

Knížka pro začínající čtenáře o ZOOlogické zahradě, ve které žijí zvířata vychovávaná v přesvědčení, že si mají brát příklad z lidí i dětí, protože ti vždy ví, jak se slušně a správně chovat. Ano, úplný nesmysl. A na něm je postavený příběh. Do ZOO přijede paní učitelka se školkovými dětmi. Nekteré z nich mají zlozvyky typu šťourání v nose, krkání, pšoukání, nemytí rukou a okusování nehtů. Zvířata tyto nešvary odkoukají a začnou je s chutí praktikovat. Jejich rodičům se to logicky nelíbí, a tak vždy společně vymyslí, jak zlozvyky odstranit. Knížka je napsaná tak, aby děti pobavila a rozesmála. Měli jste nebo mátě nějaký zlozvyk?

Jana Šmejkalová