To je cesta na Měsíc

Mys Canaveral neboli „kosmický mys“ na východním pobřeží Floridy je „hlavním městem vesmíru na Zemi“. Všude jsou rakety, modely, pohlednice, informace o tom, že právě tam bydleli první američtí astronauti. Najdete tu Raketové centrum amerického letectva. Místo je plné vědců, inženýrů zaměstnaných u námořnictva, armády, letectva i NASA neboli Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku. Pracuje na výzkumech v oboru fyziky, chemie, astronomie a astrofyziky. Připravuje vesmírné projekty. Cílem je dopravit člověka na oběžnou dráhu a zjistit, zda dokáže přežít ve vesmíru.
Moc ráda se dívám na hvězdy a na měsíc…

Jana Šmejkalová

To je historická Británie

V Británii je toho k vidění spousta. V londýnském Toweru jsou uložené korunovační klenoty. Most Tower Bridge stojí nad řekou Temží a když se blíží vysoká loď, zvedne se, aby mohla proplout. Když nad Buckinghamským palácem vlála královská standarta, znamenalo to, že je královna ve svém sídle. Westminsterské opatství je nejvýznamnějším londýnským kostelem. Ve věži Parlamentu Clock Tower je zvon Big Ben. Katedrála svatého Pavla je prý nejhezčím kostelem v celém městě. Centrem Londýna West Endem se můžete projet klasickým červeným dvoupatrovým autobusem, kterému se říká double-decker. O tom jaká další krásná místa najdete v celé historické Británii, je tato úžasně ilustrovaná a přehledná kniha Miroslava Šaška.
Mě z Londýna nejvíc uchvátila temná Temže, Tower Bridge a čtvrť Camden, kde žila moje oblíbená zpěvačka Amy Winehouse.
No a moc ráda bych jednou viděla doverské útesy a Stonehenge…

Jana Šmejkalová

To je Texas

Obrazová publikace od Miroslava Šaška tentokrát děti seznámí s Texasem. Jedná se o největší stát ve Spojených státech. A ostatně mnoho toho, co v Texasu uvidíte je největší ve vesmíru, nebo ve světě, nebo ve státech, nebo aspoň v okrese…
Texas dostal jméno na počest indiánského kmene – Tejas znamená přátelé.
V zemi jsou překrásné kaňony, parky, hory, zajímavá města, památky… Je to však také země pokladů, dříve v podobě zlata, stále v podobě ropy.
Dříve zemí obývali indiáni. Stále v něm žije rodeo. Ranče, kovbojové, farmy, džínové texasky…
V jedné písni se podle autora zpívá, že Texas stvořil ďábel, aby měl kus pekla pro sebe. Udělal ho z písku a kamenů a přidal k nim hojnost kaktusů, kojotů, tarantulí, rohatých ropuch a chřestýšů. Zkrátka nezbývá, než se zajet do této země podívat a udělat si vlastní představu… Mně se tam moc líbilo.

Jana Šmejkalová

Vola bys přes všechen svět vodil…

Podnázev zní: Fascinující cesta kolem světa inspirovaná citátem Jana Amose Komenského. A cože to řekl náš učitel národů, geniální pedagog Jan?
„Vola bys přes všechen svět vodil, nebude než vůl.“
V příběhu se dědek pokusí tuto větu vyvrátit. Vezme svého vola Goliáše na cestu kolem světa. Myslí si, že se vůl v tom světě aspoň něčemu přiučí. A vezmou to důkladně.
Začnou v Alpách, pokračují do Itálie do Pisy, aby viděli Šikmou věž. Ve Francii se podívají na Eifelovu věž. V Anglii navštíví Stonehenge. V řeckých Athénách vystoupají k Panthenónu. V Turecku navštíví Instanbul a chrám Boží moudrosti Hagia Sofia. Do Ruska se vydají podívat na moskevský Chrám Vasilije Blaženého. V Iráku v Ktesifónu na palác Ták-i Kistá. Cheopsovu pyramidu uvidí v egyptské Gize, Velkou mešitu ve městě Djenné ve středním Mali. V barevné Indii v Ágře nádherný Tádžmahal. Přejdou i Velkou čínskou zeď. V Japonsku navštíví hrad Himedži. Doputují až do Kambodži do Angkoru a prohlídnou si chrám Angkor Wat. V daleké Austrálii až v Sydney uvidí budovu Opery. V Chille na Velikonočních ostovech si prohlédnou sochy Moai. V Peru Machu Picchu. Tam se vůl zakouká do pěkné lamy. Navštíví staré mayské město Tikal v Guetemale, které zdobí Chrám I. Doputují až do Spojených států amerických a v New Yorku si prohlédnou Sochu Svobody. Putování zakončí u nás v České republice na Karlově mostě.
Ale je to marné, cesta byla hezká, památky zajímavé, ale vůl zůstane volem…

Jana Šmejkalová

Juliette v Paříži

Teenagerka Juliette občas cestuje se svojí mámou. První komiks série je o jejich cestě do New Yorku, druhý o cestě do Paříže. V komiksu se čtenářky seznámí s krásným městem nad Seinou. Příběh je zavede na hřbitov Père Machaise, do obchodního domu Galleries Lafayette, na Eiffelovu věž, do katedrály Notre-Dame a do muzea Louvre. Juliette si výlety s mámou užije. Také podlehne pokušení a vydá se na nebezpečnou výpravu do tajemných katakomb v pařížského podzemí.
Cestování je fajn…

Jana Šmejkalová

Zero waste pro děti

Tato naučná knížka děti naučí ještě lépe třídit odpad, uvažovat o životním prostředí, chovat se k planetě uvážlivě, neplýtvat a má pro čtenáře i 32 výzev. Děti si budou moct vytvořit vlastní kompost, recyklovaný papír, osvěžovač, recyklovat oblečení, vyrobit si lepidlo z mouky, vlastní deodorant nebo zubní pastu, utkat japonskou houbu tawaši, balit dárky do textilu, uplést náramek, zorganizovat bazárek, využívat zbytky potravin, vyrobit si kopřivové pesto, perlivou limonádu, pít vodu z kohoutku, sbírat odpadky a každý den pomáhat přírodě.
Čtenáři se dozví jak je důležité „být“ místo „mít“!

Jana Šmejkalová

Umění vnímat umění pro děti a rodiče

Naprosto úchvatná kniha z pera nejvtipnějšího muže na facebooku a nejenom to, také vnímavého pozorovatele umění, architekta, umělce, sběratele a skvělého spisovatele Michaela Třeštíka. Jeho průvodce uměním prostě musíte mít doma nebo si ho půjčit třeba v knihovně a společně s dětmi nebo sami si ho přečíst. Michael Třeštík vám dokáže otevřít oči a podívat se na umění úplně nově. Budete mít pocit, že se na některá díla, která již znáte, díváte úplně poprvé.
Kniha je vyprávěna formou dialogu mezi dítětem a mužem. Baví se o uměleckých dílech, obrazech, sochách, o tom, jak na ně působí, co se jim líbí a co naopak ne. Jakou z díla cítí náladu, atmosféru, počasí, energii, dojem. Kniha také obsahuje faktografické údaje k jednotlivým dílům, autorům, stylům, slohům i pojmům. Je tak kompletním průvodcem do světa vnímání umění.
Líbilo by se mi jít s panem Třeštíkem na jím komentovanou procházku Prahou s návštěvou jakékoli galerie či muzea. Byl by to zážitek!

Jana Šmejkalová

To je San Francisco

San Francisko vzniklo z vesničky Yerba Buena, kterou založili španělští kolonisté, kteří přišli z Mexika. Město je nazýváno Paříží západu. Jeho obyvatelé říkají, že město stojí na 42 kopcích. Po nich jezdí speciální lanovky, přičemž ta první vyjela v roce 1873. Z vrcholů města je úchvatný výhled na nebe, hory, mosty, lodě a záliv. Vyhlášené jsou rybí restaurace. Přes sanfranciský záliv se klenou dva velkolepé mosty San Francisco-Oaklad Bay Bridge a Golden Gate Bridge. Typická je letní mlha, která do sebe mosty halí a valí se od Tichého oceánu. K návštěvě vybízí pevnost Fort Point, módní čtvrť Presidio Terrase, Zlatá brána neboli ústí zálivu, restaurace Cliff House s vyhlídkou na Tulení skály – Seal Rocks, hlavní sanfranciské náměstí Union Square, radnice, finanční centrum v Montgomery Street či Čínská čtvrť. Místním prý kazí panoráma spletitá síť dálnic, ale obyvatelé zase rádi jezdí autem úplně všude. Do kina, na nákupy a třeba i pro květiny. Známá je také bývalá federální věznice Alcatraz, které se říkalo Skála. San Francisko si vybavuji hlavně z filmů, jak tam lidé jezdí z kopce do kopce a z písně od Scotta McKenzieho San Francisco…

Jana Šmejkalová

To je Irsko

Další průvodce Miroslava Šaška je tentokrát celý úplně zelený. Irsko je totiž zelená země. Má rozlohu 84 412 Kilometrů čtverečních a ostrov je rozdělen na dvaatřicet hrabství. V Irsku prý žije míň lidí než krav. Vzhledem k tomu, že moje přezdívka je Greeňa a naprosto nekriticky miluji vše zelené, ráda bych se do Irska podívala. Příroda tam musí být úžasná. Patronem země je svatý Patrik. Pro Irsko je typický znak trojlístku, harfy, černé pivo, whiskey, skřítci, lodě, irská káva. Za návštěvu stojí město Dublin, svaté místo Clonmacnoise, hrad Rock of Cashel, zámek Lismore, pevnost Blarney Castle, obrův chodník Giant´s Causeway, který mě obzvlášť láká jednou vidět, zřícenina Dunluce Castle, jezero Lough Leane, park Killarney, irské pobřeží, útesy, traviny, kopce a hory. Jednou si sen podívat se do této zelené země jistě splním…

Jana Šmejkalová

Pikunikku, Japonský piknik

Při čtení této knihy jsem si několikrát říkala, že Japonci jsou vážně divní. Nosí masky, ať už kvůli znečištění životního prostředí nebo prostě jen proto, že je to baví. Jedí zajímavé a dobré jídlo. Všude mají prodejní automaty, ve kterých jde koupit skoro vše. Mají zločineckou organizaci Jakuza. Moc hezky se zdraví poklonami. Mají rádi kostýmy a podivné oblečení. Čím víc je vše barevné a roztomilé, tím lépe. Strašně moc pracují. Země je plná kuriozit. Osobně mám moc ráda japonské autory literatury, snad protože je mi ten svět tak vzdálený. Ráda bych se do Japonska podívala a nasála tu cizokrajnou atmosféru. Tato ilustrovaná kniha Moniky Baudišové vás obsahově vtáhne a naláká poznat tuto odlišnou kulturu. Máte rádi třeba suši…

Jana Šmejkalová