Přání

Klukovi Timovi se říká Titi a mamince Antonii Tony. Mají spolu hezký vztah. Starají se o sebe. Žijí spolu, a to ve stále horších a horších podmínkách. Jednoho dne se stalo, že je opustil tatínek a partner, a tím se změnili jejich životní podmínky. Maminka říká Titimu, že si může přát, co jen bude chtít, ale aby si svoje přání dobře rozmyslel.
Dětské knihy mají končit dobře a mít naději. I tato se tomuto zadání nevymyká, a to je dobře.
Máte i vy nějaké životně důležité přání? Pokud ne, nevadí, buďte rádi…

Jana Šmejkalová

Mojenka

Magdaléně je deset let a nemá ráda svoje jméno. Maminka jí láskyplně říká moje Mojenka. Mají spolu společnou zálibu v pozorování a zkoumání přírody. Jejich krásný vztah je narušen strašnou nemocí maminky. Ta bojuje s rakovinou. Mojence jsou parťáky i tatínek a babička, ale hlavně příroda. V ní nachází útěchu, radost a štěstí. Překrásný a edukační příběh vystavěla paní spisovatelka Olga Stehlíková čtivě. Povedené ilustrace Andrey Tachezy ho krásně dokreslují.
Moc se mi příběh Mojenky líbil a dozvěděla jsem se mnoho zajímavostí ze zvířecí a přírodní říše. Víte, že spolu stromy komunikují?

Jana Šmejkalová

Naprostá šílenost

Středoškolačku Annu paralyzuje panika. Má úzkostné stavy, kdy by nejraději jen zůstala ležet ve svém pokoji. Musí však fungovat, chodit do školy i mezi lidi. S panickou atakou se léčí. Každý den na ni číhá mnoho vjemů, vtíravých pocitů, nekomfortu. Anně je dobře jenom se spolužákem Maxem, který vůbec neřeší její jinakost. Jednoho dne spolu spontánně odjedou na dlouhou prázdninovou cestu dodávkou.
O tom, jak cestu Anna zvládne, zda i Max nená své temné tajemství, je tento mistrně napsaný, ale i nakreslený komiks pro děti.
Vím, téma je to nelehké, ale stojí rozhodně za přečtení. Však my knihu jen čteme, ale co ti, kteří s podobnými problémy každodenně bojují…

Jana Šmejkalová

Sněhová sestřička

Naprosto překrásná knížka od norské autorky Maji Lunde, která čtenáře zavede do vánočního času. V kombinaci s přepůvabnými ilustracemi Lisy Aisato tvoří jednu z nejhezčích vánočních knih pro děti. Ale není to jen pozlátko, je to dojemný, hluboký příběh, který vžene slzy do očí a zanechá stopu až v srdci, a to napořád. Je to dětský příběh o přijetí smrti, o lásce, o rodině, o přátelství, o zlobě, o přemýšlení, o omluvách, o snech.
Hlavní hrdinou je kluk Julián. Má malou sestřičku Augustu, mámu a tátu a kamaráda Johna. A rodina měla ještě jednoho člena, zesnulou Juni. S jejím odchodem se nemůžou vyrovnat a Julián je jediný, který chce ztrátě čelit. Jednoho dne potká rozesmátou a půvabnou dívenku Hedviku. Ale nic není tak, jak se na první pohled může zdát…
Příběh čtenáře zcela strhne. A slibuji, že se budete těšit na každou další stránku a na každou další ilustraci.
Přeji ti kouzelné vánoce Juliáne!
S láskou čtenářka Jana 🙂

Jana Šmejkalová

Piruety

Autobiografická knížka Tillie Waldenové je o hledání a častém nenacházení se. Je výpovědí o jejím nelehkém dospívání, které se snažila smysluplně zaplnit krasobruslením. Vypráví o touze po přátelství, uvědomování si vlastní sexuality a s ní spojené orientace. Je však hlavně o hledání lásky. Mnohokrát jsem při jejím čtení měla dojem, že kdyby Tilly někdo obejmul, bylo by všechno lepší. 
Líbí se mi, že autorka nenabízí odpověď na otázku, kdo byla, kdo je, i o čem přesně je její kniha. Je to křehký příběh. 
Kdo v mladém věku netápal, nehledal sám sebe, a dokázal vyjít se svým já? Mládí není lehké období, jak se občas může zdát…

Jana Šmejkalová

Čekání na vlka

Sandra Dieckmann je jednou z mých nejoblíbenějších ilustrátorek. Tato autorka knihy nejenom překrásně kreslí, ale i píše. Mám také ráda lišky a vlky. Kniha mě tudíž musela nadchnout. Je o obrovském přátelství mezi liškou a vlkem. Žijí spolu u modrého jezera. Vypráví si, smějí se. Každý den, co spolu stráví, jim připadá prozářený sluncem. Ale vlk jednoho dne zmizí. Liška se bude muset smířit s životem bez svého nejmilovanějšího tvora.
Kniha je o lásce, o smutku, o porozumění a pochopení smyslu života.
Celý život hledáme, nacházíme, ztrácíme a na někoho čekáme. Jaké je štěstí, když toho svého lišáka (či vlka) najdeme!

Jana Šmejkalová

Nemůžu usnout

Překrásná smutná knížka určená jak malým, tak i velkým čtenářům. V norské krajině stojí v zahradě pod sněhem dům. Žije v něm táta a malý syn. Na zahradu a do jejího okolí chodí liška. Na strom létají červení ptáci. O nich chlapci stará babička kdysi vyprávěla, že to jsou vtělení lidí, kteří umřeli. Chlapec má o ptáky starost, aby měli dostatek jídla. S tátou si povídají i o přáních, které člověk může mít, když uvidí padat hvězdu.
Ale jsou přání, která se splnit nemůžou.
Když někdo spí už navěky, tak se nevzbudí…

Jana Šmejkalová

Stínidla

Dívenka nemůže usnout, protože ví, že ta zpočátku malá postavička stojí v šeru jejího pokoje. Snad odejde?
Je to postavička s deštníkem a roste, až je jí plná postýlka, plný pokoj, až je větší než dům. Za tatínkem taky taková postava chodí. Jsou to Stínidla, bytosti smutku.
Jak se s nimi v příběhu vypořádají, čím pomůžou, a jak můžou pomoci se smutkem i vám, si přečtěte, a také prohlédněte na ilustracích autorky Maiji Hurme.
Jakou podobu mají vaše smutky?

Jana Šmejkalová

Polča

Kniha výborného nizozemského spisovatele Guuse Kuijera je neuvěřitelně dobře a empaticky napsanou sondou do života dospívající dívky Polči. Té je dvanáct let a žije v Holandsku. Ve třídě jsou pouze dvě místní dívky, jinak je třída poskládaná z nejrůznějších etnik. Polča sama je zamilovaná do spolužáka tureckého původu Mímúna. Rodina nežije pohromadě. Táta je fajn chlapík, ale toulá se ulicemi a má problém s drogovou závislostí. Máma je taky prima, i když je hádavá, výrazná a navíc se zamiluje do Polčina učitele. Babička a děda žijí na venkově a taky Polču moc milují a seznamují ji s vírou v Boha. Taky má Polča tele Polču. To nejdůležitější je, že dívka je básnířka. A opravdu nadaná.
Tuhle knihu bych doporučila přečíst úplně všem! Je krásná, výborně napsaná, strhující, chytrá, poetická, plná lásky, smutku, pochopení i hádek, života, smrti, tolerance i překrásných básní! Pokud dáte na moje tipy na čtení, tak si tuto knihu určitě přečtěte…

Jana Šmejkalová

Když dinosaurům někdo umře

Děti smrt odjakživa fascinuje. Často si o ní chtějí přečíst knížku a tahle je jednou z nejlepších. Každá bytost, která se narodí, jednoho dne také zemře. Umírání patří k životu. Smrt může být různá. Když někdo umře, jeho tělo přestane fungovat. My pozůstalí můžeme cítit pocity jako je smutek nebo strach. Změní to i náš život. Se zemřelými se můžeme loučit také různě. Je důležité truchlit a dát průchod svým pocitům. Za pláč a smutek se nikdo nemá stydět. A co je po smrti? Na to jsou také různé teorie. Abychom nezapomněli, můžeme vzpomínat a třeba si prohlížet fotografie. Na koho vzpomínáte vy… Já měla moc ráda svoji babičku Elinku…

Jana Šmejkalová