Čtenářské tipy na knihy pro děti
Autorská kniha talentované výtvarnice vypráví o holčičce Klárce. Ta se bojí tmy. Můra ze zahrady se ji pokusí strachu zbavit. Ukáže jí krásy noci.
Kniha je barevně laděna do půvabných fialových a růžových tónů a dává pocitu hedvábné noci kouzlo.
Didaktický příběh jistě pomůže dětem bojovat se strachem.
Tma může být děsivá i krásná…
Toník má strach ze spánku. Nebo lépe řečeno z nočních můr, které ho trápí. Bojí se už chodit spát, protože ho budí strašné sny. V nich se na něj řítí obrovské černé náklaďáky a snaží se ho přejet. Toník by nejraději vůbec nechodil spát.
Má však chytrou babičku, které se se svým problémem svěří. Ta mu velice dobře poradí, jak s noční můrou boj vyhrát.
Kniha je moc fajn návodem a doporučuji ji rodičům a dětem si ji přečíst. Řešení je snadné, chytré a jistě účinné.
Měli jste i vy noční můru? A o čem váš zlý sen byl?
Horová kniha pro čtenáře od osmi let, myslíte že to lze? Strašit malé děti? Jistěže lze! Tato knížka je o strachu a o lžích.
Lhaní je pochopitelná lidská potřeba. Libůstka. Potěšení. Radost. Člověk lže, aby byl někým, kým chce být, aby byl někde, kde touží být, aby byl s někým, s kým touží být; člověk lže z rozpaků, ze smutku, z osamění, ze závisti, touhy i zklamání. A ze strachu. Hlavně ze strachu! To je pár vět z knihy Dory Kaprálové, ve které se bude bát maminka a její dvě holčičky Isa a Líza, které čekají na tatínka.
Kdy jste naposledy ze strachu lhali vy?
Středoškolačku Annu paralyzuje panika. Má úzkostné stavy, kdy by nejraději jen zůstala ležet ve svém pokoji. Musí však fungovat, chodit do školy i mezi lidi. S panickou atakou se léčí. Každý den na ni číhá mnoho vjemů, vtíravých pocitů, nekomfortu. Anně je dobře jenom se spolužákem Maxem, který vůbec neřeší její jinakost. Jednoho dne spolu spontánně odjedou na dlouhou prázdninovou cestu dodávkou.
O tom, jak cestu Anna zvládne, zda i Max nená své temné tajemství, je tento mistrně napsaný, ale i nakreslený komiks pro děti.
Vím, téma je to nelehké, ale stojí rozhodně za přečtení. Však my knihu jen čteme, ale co ti, kteří s podobnými problémy každodenně bojují…
Knihu pro mě napsal můj syn Tobiáš Pospíšil. Byl to dárek k vánocům v roce 2021. Tobiáš požádal svoji sestru, studující ilustrátorku Báru, aby knihu svázala a ilustrovala. Vzniklo tak překrásné dílko, které udělalo jako dárek naprosto obrovskou radost.
Příběh vypráví ježeček. Ten žije za devatero horami a devatero řekami v lese. Ježeček je malý a nesmělý. Není moc oblíbený, nic mu skoro nejde, a ze všeho nejraději si čte. Ale ví, že by měl začít vyhledávat společnost jiných zvířátek a zkusit třeba sportovat. O tom, jak se statečně vydá hledat si kamarády, je tento líbezný příběh.
Knížka byla psána pro knihomolku, která pracuje jako knihovnice, takže knihy jsou i v závěrečném rozuzlení tohoto příběhu.
Děkuji za tento překrásný dárek svým oběma dětem… 🙂
Naprosto překrásná knížka od norské autorky Maji Lunde, která čtenáře zavede do vánočního času. V kombinaci s přepůvabnými ilustracemi Lisy Aisato tvoří jednu z nejhezčích vánočních knih pro děti. Ale není to jen pozlátko, je to dojemný, hluboký příběh, který vžene slzy do očí a zanechá stopu až v srdci, a to napořád. Je to dětský příběh o přijetí smrti, o lásce, o rodině, o přátelství, o zlobě, o přemýšlení, o omluvách, o snech.
Hlavní hrdinou je kluk Julián. Má malou sestřičku Augustu, mámu a tátu a kamaráda Johna. A rodina měla ještě jednoho člena, zesnulou Juni. S jejím odchodem se nemůžou vyrovnat a Julián je jediný, který chce ztrátě čelit. Jednoho dne potká rozesmátou a půvabnou dívenku Hedviku. Ale nic není tak, jak se na první pohled může zdát…
Příběh čtenáře zcela strhne. A slibuji, že se budete těšit na každou další stránku a na každou další ilustraci.
Přeji ti kouzelné vánoce Juliáne!
S láskou čtenářka Jana 🙂
Mezinárodně uznávaný autor knih pro děti Petr Sís nakreslil a popsal příběh Nicholase Wintona. To byl britský filantrop (filantropie – láska k člověku a dobročinnost) a organizátor velké záchranné akce převážně židovských dětí z Čech do Anglie. Wintonovi a jeho spolupracovníkům se podařilo v roce 1939 vypravit celkem osm vlaků a zachránit životy 669 dětem. Kreslený příběh nás seznámí nejenom s Nickym, ale i dívkou Věrou, která jedním z vlaků odjela. Nicky vedl po válce poklidný život, pomohl otevřít školu, oženil se, založil domov pro staré lidi a o dětech z Prahy nikomu neřekl. Když mu bylo skoro osmdesát, jeho žena na půdě našla staré záznamy. Domluvila velmi emotivní a dojemné setkání svého skromného muže a zachráněných dětí, toho času již dospělých. Nicolas Winton se dožil požehnaných 106 let.
Jeho příběh mi pokaždé vhání slzy do očí. Jsem ráda, že byla tato krásná knížka nakreslena a napsána.
Bravo pane Sísi!
Autobiografická knížka Tillie Waldenové je o hledání a častém nenacházení se. Je výpovědí o jejím nelehkém dospívání, které se snažila smysluplně zaplnit krasobruslením. Vypráví o touze po přátelství, uvědomování si vlastní sexuality a s ní spojené orientace. Je však hlavně o hledání lásky. Mnohokrát jsem při jejím čtení měla dojem, že kdyby Tilly někdo obejmul, bylo by všechno lepší.
Líbí se mi, že autorka nenabízí odpověď na otázku, kdo byla, kdo je, i o čem přesně je její kniha. Je to křehký příběh.
Kdo v mladém věku netápal, nehledal sám sebe, a dokázal vyjít se svým já? Mládí není lehké období, jak se občas může zdát…
Petře Štarkové se povedlo vyprávět čtivou formou příběh čtvrté třídy, která prožívá příchod nového spolužáka. Je jím nemluvný, agresivní chlapec Ivoš. Příběh vypráví různé postavy a ten Ivošův, nám odkrývá jeho nelehké domácí zázemí. Chlapce má v péči skvělá sociální pracovnice Lenka, která mu vysvětluje principy chování na knize o ninjích. Tím získá Ivošovu pozornost, a podle dítěti srozumitelných pravidel se jim společně daří zlepšovat jeho život. I třídní kolektiv pochopí, že chování jednotlivce může mít a vždy má svoje pozadí.
Moment, kdy Ivoš napraví jednou lotrovinu, mi nekompromisně vehnal slzy do očí.
Kniha je skvěle napsaná i ilustrovaná Viktorem Svobodou. Vřele ji doporučuji k přečtení.
Překrásná smutná knížka určená jak malým, tak i velkým čtenářům. V norské krajině stojí v zahradě pod sněhem dům. Žije v něm táta a malý syn. Na zahradu a do jejího okolí chodí liška. Na strom létají červení ptáci. O nich chlapci stará babička kdysi vyprávěla, že to jsou vtělení lidí, kteří umřeli. Chlapec má o ptáky starost, aby měli dostatek jídla. S tátou si povídají i o přáních, které člověk může mít, když uvidí padat hvězdu.
Ale jsou přání, která se splnit nemůžou.
Když někdo spí už navěky, tak se nevzbudí…