Vilda vždy od maminky přesně věděl co má správně dělat a co naopak ne. Jenže to byla samozřejmě děsná nuda. Nejvíc ze všeho nesměl vyjít zadní brankou u domu a pořádně se porozhlédnout po světě. A jak už to v pohádkových příbězích pro děti bývá, i Vilda se na zakázanou zkušenou nakonec vydá. Prozkoumá les a hlavně velký strom. Jen tak tak unikne chřapounu čmoudoflusovi. Ale v ohrožení se neocitne sám, ale i malinkatí pidipískové. Ti žijí na stromě a nevede se jim dobře. Vilda se ukáže jako statečný kluk. Pokud máte příběhy klasika dětské literatury Roalda Dahla rádi jako já, jistě vás tato nově vydaná kniha z roku 2020 pobaví. Pohádkové příběhy plné fantazie, jsou totiž super, že ano…
To je otázka
Na tuto knížku jsem narazila náhodu při pročítání projektu MF Dnes na téma Čtenářské gramotnosti. Byla tam čtenářům doporučována. Autora Josteina Gaardera znám již z jeho jiných skvělých knih. Tato kniha mě opravdu zasáhla. Je v ní čtyřicet sedm otázek a jedna věta oznamovací. Otázky se čtenáře ptají na jeho názor na svět, na nás samotné, na štěstí, život a smrt. Knihu můžeme během chvilky přečíst nebo nad ní strávit dlouhý čas přemýšlením. Já jsem knihu přečetla, a krátce o ní přemýšlela, a těšila se až si ji společně přečteme i s mými dětmi. To povídání o knize bylo úžasné.
Kniha je ilustrovaná Akinem Düzakinem a jeho nádherné obrázky jsou součástí celku, tak dokonale, že bez nich by na nás měl text poloviční účinek. Skvělá spolupráce autorů.
Potřebujete mít k tomu, abyste byli šťastní, hodně věcí…
Pachatelé dobrých skutků, Puntíkáři
V první třídě se potkají kluci Michal Souček a Filip Fialka. Časem se z nich stanou kamarádi na život a na smrt. Vymyslí plán! Budou páchat dobré skutky. Co ve vás vzbuzuje slovo: páchat!? Ve mě hned podezření, že to budou pěkné lumpárny.
A proč jsou zrovna puntíkáři? Je to proto, že za svoje skutky zaslouží spíš černé puntíky, než medaile.
Kniha je skvěle napsaná, Miloš Kratochvíl umí děti zaujmout. V kombinaci s ilustracemi Milana Starého se jedná o skvělé počtení. Kniha je pouze prvním dílem, takže se můžete pustit i do dalšího čtení o těch dobrých skutcích.
Také jste jako děti udělali nějaký dobrý skutek, který byl na druhou stranu pěknou lumpárnou? Já teda ano…
To je San Francisco
San Francisko vzniklo z vesničky Yerba Buena, kterou založili španělští kolonisté, kteří přišli z Mexika. Město je nazýváno Paříží západu. Jeho obyvatelé říkají, že město stojí na 42 kopcích. Po nich jezdí speciální lanovky, přičemž ta první vyjela v roce 1873. Z vrcholů města je úchvatný výhled na nebe, hory, mosty, lodě a záliv. Vyhlášené jsou rybí restaurace. Přes sanfranciský záliv se klenou dva velkolepé mosty San Francisco-Oaklad Bay Bridge a Golden Gate Bridge. Typická je letní mlha, která do sebe mosty halí a valí se od Tichého oceánu. K návštěvě vybízí pevnost Fort Point, módní čtvrť Presidio Terrase, Zlatá brána neboli ústí zálivu, restaurace Cliff House s vyhlídkou na Tulení skály – Seal Rocks, hlavní sanfranciské náměstí Union Square, radnice, finanční centrum v Montgomery Street či Čínská čtvrť. Místním prý kazí panoráma spletitá síť dálnic, ale obyvatelé zase rádi jezdí autem úplně všude. Do kina, na nákupy a třeba i pro květiny. Známá je také bývalá federální věznice Alcatraz, které se říkalo Skála. San Francisko si vybavuji hlavně z filmů, jak tam lidé jezdí z kopce do kopce a z písně od Scotta McKenzieho San Francisco…
To je Irsko
Další průvodce Miroslava Šaška je tentokrát celý úplně zelený. Irsko je totiž zelená země. Má rozlohu 84 412 Kilometrů čtverečních a ostrov je rozdělen na dvaatřicet hrabství. V Irsku prý žije míň lidí než krav. Vzhledem k tomu, že moje přezdívka je Greeňa a naprosto nekriticky miluji vše zelené, ráda bych se do Irska podívala. Příroda tam musí být úžasná. Patronem země je svatý Patrik. Pro Irsko je typický znak trojlístku, harfy, černé pivo, whiskey, skřítci, lodě, irská káva. Za návštěvu stojí město Dublin, svaté místo Clonmacnoise, hrad Rock of Cashel, zámek Lismore, pevnost Blarney Castle, obrův chodník Giant´s Causeway, který mě obzvlášť láká jednou vidět, zřícenina Dunluce Castle, jezero Lough Leane, park Killarney, irské pobřeží, útesy, traviny, kopce a hory. Jednou si sen podívat se do této zelené země jistě splním…
Nela Malá, co nechtěla být malá
Petra Braunová v knize vypráví příběh jedné obyčejné rodiny. Máma, táta, kluk a malá Nela. Občas máte pocit, že máma dělá všechno naprosto skvěle, že se o Nelu stará jako ta nejlepší máma. Jenže za chvíli vám dojte, že je to naopak. Že to ta máma zkrátka hrozně přehání, a že se chová strašně. Snaží se splnit si vlastní sen, a nehledí tak zvaně nalevo ani napravo, co tomu její okolí říká! Kniha vám jistě připomene americké soutěže krásy s nafintěnými holčičkami a šílenými matkami… Ale v tomhle příběhu je naštěstí ještě Nely bráška Vojta, který může zasáhnout.
Ilustrace Tomáše Řízka knihu skvěle doplňují.
Máte nějaký nesplněný sen? Tak pozor, ať si ho splníte sami a nemusí vám ho plnit vaše děti…
Návštěva malé smrti
Smrt je v příběhu Kitty Crowther malá roztomilá osůbka. Má černý plášť a přes rameno si nese kosu. Tiše chodí, navštěvuje lidi a bere je za ruku. Odvádí je do království mrtvých. Lidé se malé smrti bojí a ji to mrzí. Pořád je to stejné až do dne, kdy si přijde pro dívenku Evelínu. Ta je první, kdo maličkou smrt ráda vidí. Evelína se v království mrtvých dlouho nezdrží, protože se musí vydat na cestu do dalšího života. A Evelína se vrátí ještě jednou, ale já vám již nemůžu prozradit v jaké podobě. To si musíte přečíst sami.
Kniha je smutná, ale možná nečekaně také plná radosti, trochy smíchu, a vžene vám takové hezké slzy do očí…
Alenka pro nejmenší
Lewis Carroll napsal obsáhlou fantasy knížku Alenka v říši divů. Dobře věděl, že je oblíbená a že ji čtou děti tak od pěti let až po dospělé, ale chtěl, aby ji poznaly i menší děti právě mladší pěti let, a proto svoji vlastní knihu převyprávěl a zkrátil. Nechal v ní původní půvabné ilustrace.
Bylo nebylo, žila kdysi malá holčička jménem Alenka a té se zdál velice zvláštní sen. Přesně tak začíná tato knížka, a pokud chcete vědět, o čem se Alence zdálo a do jak barevného, snového, fantazijního světa se pak dostala, tak se pojďte se svými malými dětmi pustit do čtení. Prozradím vám, že se poznáte uspěchaného Bílého Králíka, Vévodkyni, Myš, nejapného ptáka Doda, Kachnu a Papouška, služebnou Marjánku, ještěra Vilíka, kočku Šklíbu a celý svět fantazie…
Když dinosaurům někdo umře
Děti smrt odjakživa fascinuje. Často si o ní chtějí přečíst knížku a tahle je jednou z nejlepších. Každá bytost, která se narodí, jednoho dne také zemře. Umírání patří k životu. Smrt může být různá. Když někdo umře, jeho tělo přestane fungovat. My pozůstalí můžeme cítit pocity jako je smutek nebo strach. Změní to i náš život. Se zemřelými se můžeme loučit také různě. Je důležité truchlit a dát průchod svým pocitům. Za pláč a smutek se nikdo nemá stydět. A co je po smrti? Na to jsou také různé teorie. Abychom nezapomněli, můžeme vzpomínat a třeba si prohlížet fotografie. Na koho vzpomínáte vy… Já měla moc ráda svoji babičku Elinku…
Zdivočelé pohádky
V knize Roalda Dahla najdete šest zveršovaných klasických pohádek postavených tak zvaně na hlavu. Autor velice zdařile a opravdu vtipně vyřešil klasické pohádkové zápletky po svém. Pokud se chcete zasmát, jak to může být v pohádkách vše popletené, tak si knihu určitě přečtěte. Skvěle ji opět ilustroval Quentin Blake. A o jaké pohádky půjde? O Popelku, Jacka a stonek fazole, Sněhurku, Mášenku a tři medvědy, Červenou Karkulku a tři prasátka. Já se nejvíc nasmála u Popelky…