Jak vzniká knížka? To se v této barevné, obsáhlé naučné publikaci dozvíte. Zjistíte kdo je to autor, co dělá redaktorka, ilustrátorka, grafik, obchodní zástupkyně, tiskařka, knihkupec, literární kritička, knihovník i čtenář. Jak se rodí nápad na knihu, co se považuje za bestseller, jak se knihy tisknou a vyrábějí, jak se prodávají, kupují, půjčují, hodnotí a čtou. Je mnoho profesí, které vznik knihy zaměstnává.
Jistě víte jaký je rozdíl mezi knihkupectvím a knihovnou, ve které mě celou šťastnou najdete pracovat… A vzhledem k tomu, že čtete, tak jste důležitým článkem procesu, a to čtenářem!
Toníkův zlý sen
Toník má strach ze spánku. Nebo lépe řečeno z nočních můr, které ho trápí. Bojí se už chodit spát, protože ho budí strašné sny. V nich se na něj řítí obrovské černé náklaďáky a snaží se ho přejet. Toník by nejraději vůbec nechodil spát.
Má však chytrou babičku, které se se svým problémem svěří. Ta mu velice dobře poradí, jak s noční můrou boj vyhrát.
Kniha je moc fajn návodem a doporučuji ji rodičům a dětem si ji přečíst. Řešení je snadné, chytré a jistě účinné.
Měli jste i vy noční můru? A o čem váš zlý sen byl?
Les
Autorská kniha Terezy Říčanové o lese je zcela poznatelná podle jejích typických ilustrací. Poetický text nás seznámí s krásou tohoto přírodního prostoru. Lesem projíždí chlapec Zbyšek s kobylkou Kráskou a psem Marcíkem. Les je složitý živoucí organismus. Zbyšek v něm prožívá krásný čas, ale jen do té chvíle, kdy bude les zcela zničen. Jaké jsou možnosti jeho obnovy, a jak přečkat čas zmaru a navrátit čas štěstí je popsáno a ilustrováno v této barevné knížce pro děti.
Co máte v lese nejraději? Já poleh se svým milým v mechu a pohled do kývajících se korun jehličnatých stromů.
Karlíček a vosy
Kniha má podnázev: příběh vlídného nepřátelství. To je vlastně tak netypický námět na knížku pro dětské čtenáře, že mě uchvátil.
Karlíček nemá rád vosy. Karlíček vosy nesnáší. A vosy nesnáší Karlíčka. Všichni bydlí v lese a bojují spolu. Přesto v zimě Karlíček s velkou vosou bude dobrovolně sdílet svůj osobní prostor. A přesto, že se nikdy nebudou mít rádi, budou umět vedle sebe žít.
Jak poučné! Děti znáte slovo respekt?
Přání
Klukovi Timovi se říká Titi a mamince Antonii Tony. Mají spolu hezký vztah. Starají se o sebe. Žijí spolu, a to ve stále horších a horších podmínkách. Jednoho dne se stalo, že je opustil tatínek a partner, a tím se změnili jejich životní podmínky. Maminka říká Titimu, že si může přát, co jen bude chtít, ale aby si svoje přání dobře rozmyslel.
Dětské knihy mají končit dobře a mít naději. I tato se tomuto zadání nevymyká, a to je dobře.
Máte i vy nějaké životně důležité přání? Pokud ne, nevadí, buďte rádi…
Já, chobotnice
Kdysi dávno bývala dna hlubokých oceánů pusto prázdná. Jedinými návštěvníky byli ti, kteří měli kliku spočinout v sedimentu stářím. A hlavonožci. I ti jí zde hledali, aby jim nebyla vyfouknuta nenechavými vorvani. A ač byly jejich osamělé životy štědře obdarovány nemalou inteligencí, dar byl nezdarem díky strádání v pusto prázdnu nudou. To už však neplatí! A o tom nám vypráví tato kniha. O jejich nemale inteligentních zachráncích, kterými jsou štědře obdarováváni vším, co už se na pevninu nevměstná. Také o jedné chobotnici a její radosti z narůstajícího množství vybavení pro zvelebení své parcely – kufry, plechovky, talíře, knihy, boty, pytle, nejrozmanitější výzdoba z plastů, skla, kovů, celého lesa. Vše pečlivě zkoumá, z knih se učí číst, z časopisů vše o zachráncích, odposloucháváním jejich řeč. Nemalou nudu střídá nemalá zvědavost, a tak se jednoho přílivu rozhodne opustit své království přepychu a zažít žití mezi lidmi. Hned po přepnutí hybridního pohonu z proudového na mechanický krok sun krok jí přiv… a víte co? To už nechám vaší nemalé zvědavosti.
Mistr sportu skáče z dortu
Tahle knížka je pro můj ročník (1975) geniální. Vtipná, zábavná a připomínající naše dětství. Obsahuje říkadla, básničky, písničky a jiné srandičky. Z lidového humoru je vybral Jan Nejedlý a vtipně ilustroval Jaromír Plachý. V této kombinaci vyšla kniha, která rozhodně pobaví!
Najdete v ní třeba říkanku: „Dobrý den. Bába letí komínem!“ a k ní hned na začátek vtipnou ilustraci. Takových hlášek bylo naše dětství plné a připomenout si je, je zkrátka, jak se tenkrát říkalo Božííí! 🙂
Mína a náhodní kolemjdoucí
Kniha Kateřiny Pantovič mě nadchla. Je čtivá, vlídná, zábavná i hezky ilustrovaná Eliškou Strakovou. Vypráví příběh Míny, její maminky, která hledá lásku i tatínka. Časoprostorem je hlavně maminčino knihkupectví. Mína miluje balet a i když jí učitelka tance nemá v lásce, děvčátko se nenechá odradit. A to je vlastně i hlavní myšlenka příběhu, nenechat se odradit, hledat, nacházet a potkávat…
Od hádky do pohádky: Jak se Honza a Hanča naučili řešit konflikty
Honza a Hanča jsou sourozenci, dvojčata. Často mají mezi sebou nějaký konflikt, který vyústí v pořádnou hádku.
Kniha Martiny Gajdošové nabízí mnoho řešení, jak dětské konflikty a sváry řešit, a děti naučit komunikování a lepšímu přístupu.
Kniha je vydaná v podobě leporela.
Umíte i vy, malí i velcí rozumně řešit spory?
O chlapci, který si kolem sebe postavil zeď
Kniha vyšla v rámci projektu Komplexní podpora pro děti s poruchami attachmentu nebo komplexním vývojovým traumatem. Attachment je pojem, který je v češtině znám rovněž jako vztahová vazba, vyjadřuje vztah, který se vytváří mezi dítětem a osobou poskytující tomuto dítěti péči a ochranu. Tato obrázková knížka vypráví příběh chlapce, jež v minulosti prožil traumatickou, bolestivou událost. Neumí s prožitkem dobře pracovat, a proto si kolem sebe staví neprostupnou zeď, za kterou schovává svoje strachy a úzkosti. Uzavírá se za ní před okolním světem, chová se agresivně. Do příběhu vstupuje vlídná paní, která dá čtenářům návod, jak s traumatem pracovat.
Kniha má skvělé poselství. Mám však výhrady ke zvolenému prezentovaní textu. Působí rozostřeně a nečte se dobře.
Zbořením podobných zdí by bylo na světě krásněji…