Pravidla skutečných ninjů

Petře Štarkové se povedlo vyprávět čtivou formou příběh čtvrté třídy, která prožívá příchod nového spolužáka. Je jím nemluvný, agresivní chlapec Ivoš. Příběh vypráví různé postavy a ten Ivošův, nám odkrývá jeho nelehké domácí zázemí. Chlapce má v péči skvělá sociální pracovnice Lenka, která mu vysvětluje principy chování na knize o ninjích. Tím získá Ivošovu pozornost, a podle dítěti srozumitelných pravidel se jim společně daří zlepšovat jeho život. I třídní kolektiv pochopí, že chování jednotlivce může mít a vždy má svoje pozadí.
Moment, kdy Ivoš napraví jednou lotrovinu, mi nekompromisně vehnal slzy do očí.
Kniha je skvěle napsaná i ilustrovaná Viktorem Svobodou. Vřele ji doporučuji k přečtení.

Jana Šmejkalová

Nemůžu usnout

Překrásná smutná knížka určená jak malým, tak i velkým čtenářům. V norské krajině stojí v zahradě pod sněhem dům. Žije v něm táta a malý syn. Na zahradu a do jejího okolí chodí liška. Na strom létají červení ptáci. O nich chlapci stará babička kdysi vyprávěla, že to jsou vtělení lidí, kteří umřeli. Chlapec má o ptáky starost, aby měli dostatek jídla. S tátou si povídají i o přáních, které člověk může mít, když uvidí padat hvězdu.
Ale jsou přání, která se splnit nemůžou.
Když někdo spí už navěky, tak se nevzbudí…

Jana Šmejkalová

Kam odplaval Vilík…

Knížka vás seznámí se spermíkem Vilíkem. Zjistíte, kde bydlí a kam se chystá… Společně s dalšími 300 miliony spermií se Vilík bude účastnit velkého závodu. Plavání mu jde náramně. Počítání naopak špatně.
Vlídná, stručná, vtipná kniha pro nejmenší děti o zázračném vzniku nového života.
Na konci příběhu se ještě seznámíte s Emou. Tušíte, jak je to možné? 🙂

Jana Šmejkalová

Kráva Říčanová

Tereza Říčanová je malířka. Její výtvarné pojetí mě něčím dráždí, je neuspořádané, ale vystihuje sdělované a dětem se líbí. Tato kniha je jejím osobním příběhem, životem. Seznámí nás s tím, jak nechtěla přidávat další plasty na strašnou hromadu odpadků, a tak se rozhodla chovat krávu a dělat si svoje jogurty, tvaroh, máslo, sýry a jiné zdravé dobroty. Čtenáře seznámí s tím, jak péče o krávu probíhá, kolik je to práce, jak je namáhavá, i jak může těšit. Kráva co mléko dává, se jmenuje Málinka. Příběh života šťastného zvířete se vám jistě bude líbit a je poučný, protože za každou potravinou je příběh. Máte rádi mléko?

Jana Šmejkalová

Jak myška hledala kamarády

Myslela jsem si, že světluška je překrásné stvoření. Měla jsem takovou tu vizi skoro pohádkového živočicha, který láká zbloudilé jak bludička do bažin…
No vím, že je to infantilní představa, ale dospělí čtenáři dětských knih takoví být mohou. 🙂
Pak jsem jako myška v příběhu zjistila, jak světluška doopravdy vypadá a taky jsem byla krapet rozčarovaná…
Myška v knize hledá kamarády a moc jí to nejde, protože v nich na první pohled vidí jejich krásu, ochotu a laskavost a na druhý pohled se podivuje, proč je světluška vlastně ošklivá, krtek upatlaný a tchoř smrdutý.
Taky máte ke svým přátelům výhrady? A co oni k vám…

Jana Šmejkalová

Moje první encyklopedie Larousse

Tuhle knížku jsem věnovala své dceři, když jí bylo šest let. Má kategorie rozdělené do částí tělo, město, dopravní prostředky, příroda, čas, zvířata, rostliny, naše planeta a vesmír. Děti v ní najdou srozumitelně vysvětlené encyklopedické pojmy, které je zajímají. Tato francouzská kniha je hezky ilustrovaná a schémata vysvětlující jednotlivé pojmy jsou lákavě zpodobněny. Mám podobné knihy stále moc ráda a Larousse jich vydal ještě mnohem víc. Jaký pojem vás zajímá? Já se teď začetla do rubriky Sláva umělců! A ta moje tehdy šestiletá dcera je dnes sedmnáctiletá a umění studuje. Tak sláva uměleckým duším…

Jana Šmejkalová

Můj knižní deník

Tuto knížku jsem v covidovém roce 2021 vybrala dětem z knihovny, kam chodí na můj čtenářský klub, jako odměnu za roční absolvování klubu. Na nákup knih nám přispěl skvělý spolek MAP (Místní akční plán), který podporuje čtenářskou gramotnost. Knížka je pro každého čtenáře k dotvoření. Úvodem si do ní zapíší svoje jméno, kde nejraději čtou, jaké jsou jejich nejoblíbenější knihy, oblíbená knihkupectví, blogy a třeba knižní přání. No a pak následují předpřipravené stránky na evidování přečtených knih. Čtenáři si tam zapisují název knihy, autora, svoje symbolické hodnocení, od kdy do kdy knihu četli, jaká byla první věta a jejich nejoblíbenější postava, jaká kniha byla, jak by mohla jinak skončit a svoje poznámky. Na dalších stránkách jsou předepsané otázky zase jiné. Knihu doplňují hezké ilustrace. A líbilo se mi, že kniha je univerzálně barevná, a hodí se tak pro kluky i holky. Já osobně si knihy a jejich hodnocení eviduji na skvělém webu www.databazeknih.cz, kde mě najdete pod přezdívkou Greena, protože mám ráda zelenou, a je to opravdu moje přezdívka, jen s výslovností „Grýňa“…

Jana Šmejkalová

Ten kluk je holka

Dvojčata Zuzka a Jirka mají dva křečíky. Měli by to být dva samečci, ale prodavač to asi popletl, prodal dětem páreček a ten se samozřejmě rozmnožil. Děti se společně s rodiči o sedm čerstvě narozených křečíků postarají. Ochotně je ukazují kamarádům, svědomitě o ně pečují, i když odolat hraní s úplně holými mláďátky je opravdu těžké. Křečíci celé rodině připraví nejedno malé dobrodružství. Vlídná knížka je vhodná pro druháky a je z edice Druhé čtení, kterou vydává nakladatelství Albatros.
Které dítě by nechtělo mít svoje domácí zvířátko…

Jana Šmejkalová

Všechny barvy počasí

Tuhle knížku jsem si vzala do ruky na jaře. Seděla jsem v křesle a za okny byl normální den. Za chvilku se zatáhlo, začal foukat silný vítr. Začalo pršet. Déšť bušil do oken. Po nedlouhém čase se vyjasnilo. Vysvitlo sluníčko. Příroda se po dešti leskla.
No a přesně o tom kniha je. Její plnohodnotnou součástí jsou autorčiny ilustrace, které každý rozmar i normálnost počasí dokreslují.
Kniha je o slunci, dnech a nocích, oblacích, o vzduchu, duze, dešti, páře, prachu, barvách, o atmosféře, kapičkách, mracích, nebi, světlu, Zemi, vesmíru, počasí, ročních obdobích, půdě, vlhkosti, vodě, mrholení, mokru, suchu, měsíci, moři, světlu i tmě, přeháňkách, vichřici, teplu i zimě, o globálním oteplování, ledu a sněhu, jinovatce, obloze, oparu, zvěři, bouřce, kroupách, suchu, ledovce, náledí, tornádu i míru po bouři.
Každý preferuje jiné počasí. Já mám ráda mírné slunce co probleskuje za větvemi stromů, déšť a mlhu co promění krajinu i nekonečně bílý sníh…

Jana Šmejkalová

Magor dětem

Pokud chcete vědět jak vypadá láska, tak si přečtěte tuto knížku Ivana Martina Jirouse zvaného Magor.
Sbírka pohádek a básniček vznikla během Jirousova totalitního věznění. Je věnovaná jeho dcerám Františce a Martě. Mohlo by se zdát, že kniha bude vzhledem k okolnostem vzniku smutná, ale opak je pravdou. Je plná otcovské lásky a něhy.
V básničkách svoje holčičky miluje, trochu straší, rozesmává, nechává nadchnout pohádkovým světem, uspává i na dálku objímá.
Zajímalo by mě, proč měl Magor tak rád kohouty…

Ukázka z knihy:

Podívej se jak telátko
olizuje Jezulátko

a pára z huby oslíka
halí ho tenká košilka

pavouci tmaví jako stín
spřádají nad ním baldachýn

od zlaté slámy svatozář
padá na Mariinu tvář

pastýři venku u beránků
foukají do trub v nočním vánku

tak radují se vzduch i země
i voda v městě Betlémě

Jana Šmejkalová