Hrubín František Archivy - Čtu Čteš Čteme

Archiv pro štítek: Hrubín František

František Hrubín (17. září 1910 Královské Vinohrady – 1. března 1971 České Budějovice) byl tvůrcem české milostné a přírodní lyriky, autorem veršů a pohádek pro děti, prozaikem, dramatikem i překladatelem. František Hrubín se narodil v rodině stavitele. Za 1. světové války žil s celou rodinou u dědečka v Pesanech v Posázaví, kde vychodil i obecnou školu. Vracel se sem pak celý život, posázavská krajina silně ovlivnila jeho dílo. V Praze poté vychodil gymnázium, ale následná právnická a filozofická studia na Karlově universitě Hrubín nedokončil a našel si zaměstnání knihovníka (od r. 1934), přičemž se věnoval především poezii. Po válce (r. 1946) se pak začal plně věnovat spisovatelské práci.
V roce 1939 se František Hrubín oženil a postupně se mu narodila dcera a syn, což ho mimo jiné inspirovalo k psaní veršů a próz pro děti. Z Hrubínovy iniciativy vznikl časopis pro nejmenší děti Mateřídouška a časopis o dětské literatuře Zlatý máj.
V padesátých letech Hrubín často pobýval v Chlumu u Třeboně. Jihočeská krajina se mu stala vedle Posázaví dalším zdrojem inspirace. František Hrubín zemřel v roce 1971 v Českých Budějovicích.
František Hrubín byl básnickým žákem a přítelem básníků J. Hory a F. Halase a dalších literátů. Hrubínovo převážně lyrické dílo tvoří poezie Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě, Země po polednách, Včelí plást, Země sudička, Cikády, poledne, S orli a se skřivany, Mávnutí křídel, Chléb s ocelí, Jobova noc, Řeka Nezapomnění, Nesmírný krásný život, Svit hvězdy umřelé, Hirošima, Motýlí čas, Můj zpěv, Až do konce lásky, Černá denice, Romance pro křídlovku, Lešenské jesličky, prózy Zlatá reneta, Lásky a dramata Srpnová neděle, Křišťálová noc, Oldřich a Božena aneb Krvavé spiknutí v Čechách. Napsal také velké množství poezie pro děti: Měsíce, Jak se chytá sluníčko, Říkejte si abecedu, Mánesův orloj, Dívej se a povídej, Špalíček veršů a pohádek, Kolik je sluníček aj. Významné jsou i Hrubínovy překlady z francouštiny (Rimbaud Jean-Nicolas Arthur Rimbaud, Verlaine Paul Verlaine, Perrault), ruštiny (Puškin Alexandr Sergejevič Puškin), němčiny (Heine, Hauff), čínštiny (Li Po Li Po) a hindí (Kálidása).

Zdroj: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/frantisek-hrubin-185

Půvabná knížka napsaná Františkem Hrubínem a ilustrovaná Zdeňkem Milerem je vzpomínkou na mé dětství. Nedávno jsem ji našla v knihovně ve staré a malebné chalupě na Šumavě. Příběhem provází kuřátko, které se malinko ztratí. Hledá svoji mámu kvočnu a sourozence, kuřátka. Putuje poli a seznamuje se s osazenými plodinami jako je obilí, které je vysoké, oves, který je bílý a ječmen, který má vousy. Kuřátko se ptá na maminku i pšenice, ale ta o ní nic neví. Žitné pole je už sklizené, ale přesto mu na něm vítr dobře poradí.

Jak to bylo, pohádko?
Zabloudilo kuřátko
za zahradou mezi poli
pípá, pípá, nožky bolí…

Jana Šmejkalová

Známé pohádky přebásnil František Hrubín. Půvabnými ilustracemi je v knize doplnil Jiří Trnka. Kniha je krásná, poetická, a i když poprvé vyšla už v roce 1965, má stále co nabídnout. Jsou v ní přebásněné pohádky Perníková chaloupka, Červená karkulka, Smolíček a jeskyňky, Paleček, O nezvedených kůzlatech, Kuřátko a obilí, Otesánek, Dědečkův koblížek, O Budulínkovi, O Palečkovi, Začarovaný les a Pohádka o veliké řepě.
Já měla jako malá moc ráda básničku o princezničce na bále, která je v knize hned na začátku…

Princeznička na bále
poztrácela korále.

Její táta, mocný král,
Honzíka si zavolal:

„Honzíku, máš namále,
přines nám ty korále!“

Honzík běžel za horu,
nakopal tam bramborů.

Vysypal je před krále:
„Nesu vám ty korále,

větší už tam neměli,
snědli je už v neděli.“

Jana Šmejkalová