Pokud chcete vědět jak vypadá láska, tak si přečtěte tuto knížku Ivana Martina Jirouse zvaného Magor.
Sbírka pohádek a básniček vznikla během Jirousova totalitního věznění. Je věnovaná jeho dcerám Františce a Martě. Mohlo by se zdát, že kniha bude vzhledem k okolnostem vzniku smutná, ale opak je pravdou. Je plná otcovské lásky a něhy.
V básničkách svoje holčičky miluje, trochu straší, rozesmává, nechává nadchnout pohádkovým světem, uspává i na dálku objímá.
Zajímalo by mě, proč měl Magor tak rád kohouty…
Ukázka z knihy:
Podívej se jak telátko
olizuje Jezulátko
a pára z huby oslíka
halí ho tenká košilka
pavouci tmaví jako stín
spřádají nad ním baldachýn
od zlaté slámy svatozář
padá na Mariinu tvář
pastýři venku u beránků
foukají do trub v nočním vánku
tak radují se vzduch i země
i voda v městě Betlémě