Klasická četba od mého dalšího oblíbeného spisovatele Jana Nerudy snad pobaví i čtenáře 21. století. Sbírka třinácti povídek nás zavede na Malou Stranu do poloviny 19. století. Je v nich popisován běžný život té doby. Vyprávění je mistrně vystavěno, že nás v představách přenese velmi věrně, a dobové obrazy se nám budou míhat před očima. Neruda v povídkách vzpomíná na své dětství a dospívání strávené v Praze, kde poznáme prosté lidi i maloměšťáky.
Ráda se chodím projít jak na Malou Stranu, tak i na Vyšehradský hřbitov, kde je Jan Neruda pochován, a při každé návštěvě jeho hrob navštívím…
Archiv pro štítek: Neruda Jan
Vůdčí představitel literárního hnutí družiny májové, průkopník kritického realismu, publicista, prozaik a básník.
Narodil se v Praze na Malé Straně 9. července 1834. Na Malé Straně chodil do školy, zpočátku německé, později na Akademické gymnázium, jehož ředitelem byl tehdy Václav Klicpera. Po maturitě začal studovat na právnické fakultě, studia však z finančních důvodů nedokončil. Velmi často cestoval, navštívil Paříž, Balkán, Orient, Itálii a Německo. Stal se žurnalistou, nejprve psal pro německý časopis, později pracoval jako fejetonista v deníku Čas, poté v Hlase a od roku 1865 v Národních listech. Jan Neruda se aktivně podílel na politickém ruchu, podílel se na formování demokratického křídla mladočeské strany. Jan Neruda byl nejaktivnějším členem literární skupiny, která připravila almanach Máj. Stal se hlavním mluvčím májovců v polemikách s představiteli konzervativního pojetí české literatury. Proti nim vydal roku 1858 anonymně veršovanou satiru „U nás“ a časopise Obrazy života a Rodinná kronika uveřejnil několik studií. V roce 1865 založil a do roku 1866 redigoval s V. Hálkem Květy. Zemřel 22. srpna 1891 v Praze.
Celá Nerudova tvorba vychází z konkrétních životních a společenské reality, promítá se do ní Nerudovo mládí, život na Malé Straně, Nerudovy lásky. Nejrozsáhlejší částí jeho tvorby je spjata s novinářskou činností, napsal více než 2000 fejetonů. Sám Neruda se pokusil svoje fejetony roztřídit podle žánrů do pětisvazkového výboru Fejetony (dva svazky nazvané Studie, krátké a kratší, svazek Žerty hravé a dravé a dva svazky cestopisných črt Menší cesty a Obrazy z ciziny). Pro rozvoj žurnalistických forem prózy mají velký význam především sociální stude prvního svazku Studií, krátkých a kratších. Velmi vzácné jsou i fejetony z roku 1863 Pařížské obrázky.
Otec byl vysloužilí voják, který vlastnil trafiku, kde malí Jan často sedával a poslouchal příběhy občanů z Malé Strany, které si zapisoval a poté také vydal ve svých povídkách.
Nejraději měl svou matku. Neměl sourozence.
Nikdy se neoženil a nikdy neměl děti. Tvrdilo se, že Jan je homosexuál.
Zdroj: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/jan-neruda-63