Hravocesta

Tereza Vostradovská napsala a ilustrovala krásnou knížku pro děti Hravouka. Dalším povedeným dílem je knížka Hravocesta. Opět se v ní setkáme s myškou, která žije v noře pod zemí. Jednoho dne jí přijde dopis od tetiček a myška se za nimi vydá na výlet. Kniha je opět kreslená tak, že vidíme průřezy do půdy a krajiny. Děti tak mohou pozorovat, jak v zemi žijí larvy a brouci, myška či třeba křečci. Na ilustracích pak mohou poznávat nejrůznější zvířata a rostliny. Myška si na cestu zabalí potřebné vybavení jakým je mapa a kompas. Poznává svoje okolí, zjistí jak různá zvířata zimují, jak se dá pozorovat počasí, jak se stěhují ptáci do teplých krajů, naučí se poznávat stopy zvířat, vyrobí si z kůry lodičku a vybaví si krabičku poslední záchrany, která je na cesty potřebná. Myška si také vyrobí svíčku z včelího vosku, bude pozorovat a poznávat hvězdy a souhvězdí, zkusí si filtrovat vodu i uvařit čaj ze sušených bylin. Takový výborný čaj přinese darem i tetičkám. Ke konci knihy si ještě děti mohou zahrát hru. Stačí jim k tomu kostka a nějaké přírodniny.
Jaká jsou vaše oblíbená zvířata, rostliny a stromy? Moje jsou medvěd, pes, havran, tulipány, sedmikrásky, kopretiny a bříza. A jestlipak to čte někdo, kdo má moc rád lišky?

Jana Šmejkalová

Hravouka

Hravouka je krásná kniha pro všechny děti. Děti jsou zvídavé, a stejně taková je i malá myška, se kterou se v knize seznámí. Myšku všechno kolem ní zajímá. Proto se rozhodne, že vše co pozná, co se naučí, a co prozkoumá, zaznamená ve své vlastní encyklopedii.
Nejprve pozná přírodu kolem své nory. Udělá si také herbář, aby nezapomněla, jak se jmenují rostliny, co kolem ní rostou. Pochopí i co to je potravní řetězec. Dál se vydá prozkoumat les, pak i rybník, a nakonec zahradu.
Tuto knihu bych přála nadělit všem maličkým dětem, aby ji jejich maminky nebo tatínci četli a ukazovali. Je tak krásná, tak objevná a přitom vše co je v ní máme skoro na dotek…

Jana Šmejkalová