Byla jednou jedna vačice, která si spokojeně žila v lese. Měla na tváři šťastný široký úsměv. Smála se na slunce i přírodu. Byla ráda na světě. Ráda lezla na stromy, a pak na nich visela hlavou dolů. Jak píše Frank Tashlin: „Byla to ta nejšťastnější, nejusměvavější a najzavěšenější vačice v celém lese.“
Jednou se v lese objevili lidé. Koukali na obrácenou vačici a její krásný úsměv si špatně vyložili, zdála se jim neskonale smutná.
To jaká šílená alotria začnou ti čtyři lidé vyvádět, aby podle svého rozesmáli vačici, si přečtete v této autorem bohatě ilustrované satirické knize.
Poznáte kdo je opravdu veselý…
Ukázka z obálky knihy:
Jsou to jediní savci, kteří mají schopnost, již známe například u brouků: jsou-li ohroženy, lehnou si, zavřou oči, vypláznou jazyk a mělce dýchají, takže vypadají jako mrtvé.